Listopad 2009

Těžké polapit sny...

25. listopadu 2009 v 16:34 | Septima Severa |  Dračí doupě
Název: Honba za snem
Autor: Veronika Truhlářová
Upozornění: radši žádné...

Záchvat chvilkového zkratu

22. listopadu 2009 v 23:37 | Septima Severa
Demencí, ač silně krátkodobou (no, v některých případech silně poznamenávající, že), trpí snad spousta z nás. No a já právě nejspíš prodělala další záchvat, protože tuhle písničku normálně nesnáším. Buď to dělá ta chřipka, nebo už se vážně blížím ke stadiu až patologicky chorobné nikdy neprojevující se lásky k country namixovanému s dalšími samostatně neidentifikovatelnými žánry...
Jo, když to shrnu... Prostě blázním a začínám tu magořit z písničky, kterou jsem snad ještě nikdy neslyšela tolikrát jako za poslední... dejme tomu dvě tři hodinky, kdy mi tu hraje nonstop. Ano, jsem magor. Ne, nepopírám to. A kolik vlastně potřebují v Bohnicích důvodů, aby si mne tam ponechali zauzlovanou v kazajce v takové té vypolstrované cele, abych si neublížila?
Pak bych tu měla ještě možnost za cé. Když to není ani chřipkou a práškama, ani mým dalším, astronomickou rychlostí se blížícím stadiem, pak na mě má takto negativní vliv škola. Škola, do které jen tak nepáchnu, když tu zobu ty hnusně hořké pilulky na všechno možné...

A o čem že to mluvím? O Cotton Eye Joe od Rednex!!!



Dobrou noc, zlatíčka. Doufám, že mě v brzké době nepotká další záchvat, ptákovin už je na tomhle blogu dost xD.

Krvavé slzy (part III/III)

21. listopadu 2009 v 23:23 | Septima Severa
Uchopil ji za ruku. Došel až ke křeslu, kam si posléze sedl a posadil si ji na klín. Sklopil hlavu a opřel se jí o hruď, v níž bilo laskavé, ač nevyzpytatelné srdce.
"Víš… Něco ti povím. Možná se za to na mě budeš dívat skrz prsty, ale cítím, že ti to musím říct.

Krvavé slzy (partII/III)

21. listopadu 2009 v 23:21 | Septima Severa
Hůl. Jednoznačně. Dá se s ní různými úpravami dojít k cíli. A nadělá taky dost škod, vnitřní zranění nevyjímaje…
"Co všechno bych měla udělat pro to, abych mohla bojovat s holí?" zeptala se Elena, když její nový Mistr domluvil. Od začátku měla jasno. Teď udělala první nepatrný krůček za svým cílem.

Krvavé slzy (part I/III)

21. listopadu 2009 v 23:18 | Septima Severa
Chlad… Stále ten divný chlad, který se posledních pár let vtíral všude. Všude, kde byl Írimo - i do její mysli. Ano, ten Írimo, kterému pomohla zachránit život. Už chodil, byl téměř v pořádku. I když bydleli pod jednou střechou, nenaráželi na sebe tak často. Možná to tak bylo lepší…
Seděla v okně a přemýšlela. Už dlouho se přemlouvala, že půjde do knihovny, ale… Nechtělo se jí. Teď byla její mysl zaneprázdněna mnoha jinými faktory.

drabble "Naděje umírá poslední"

20. listopadu 2009 v 10:45 | Septima Severa |  ► drabbles
Čekám na tebe, každý den sedím na útesech a hledím do dáli, jestli snad neuzřím tvou loď houpající se na vlnách, jak míří do rodného přístavu, sněhobílé plachty vzdouvající se pod náporem větru. Nedals o sobě ani jednou vědět. Nikdy mi nepřišlo žádné psaní. Ale i tak neztrácím naději a dlouhých deset let chodím den za dnem na útesy. Občas zde zůstanu stát dlouho do noci, maják za mými zády chvílemi osvětluje rozbouřenou hladinu nevyzpytatelného živlu. Stále doufám, že se mi vrátíš, že přijdeš domů a obejmeš mě. Pořád nic. Pokaždé jen zahlédnu přízrak lodi. Jako by zvěstovala něco zlého…

The Queen of Spades

6. listopadu 2009 v 20:08 | Septima Severa |  ► drabbles
Bojuj, buď tvrdá, žij! Musíš tu být, nesmíš mne tu nechat samotnou! Příliš dlouho jsem snášela všechno příkoří sama, už to nechci znovu zažít. Prosím, nenechávej mne tu… Už nevím, co dělat. Netuším, co bude dál. Bojím se zítřka. Bojím se, že to byl jen sen, a až se probudím, všechno bude pryč. Že všechno zmizí v nenávratnu, rozplyne se a mně zbudou jen ztracené iluze. Opět zůstanu sama.
Ne, prostě nechci. Nechci, abys mne opustila. Prosím, zůstaň tu se mnou, pomoz mi… Jsem jen ubohá piková dáma, jež potřebuje podporu. Je toho na mne až příliš, nemohu to snášet…


Story o Jackovi

6. listopadu 2009 v 15:10 | Septima Severa |  ► drabbles
Byl jednou jeden chlapec. Třikrát přelstil Ďábla…
Prve hrál s Mefistem karty. Vyhrál sázku - svůj život. Jenže kradl, což byl pro ďábla důvod, aby si jej odnesl. Chlapec vylezl na strom, Mefisto za ním. On seskočil a na kmen načrtl kříž - ďábel zůstal nahoře rozlícen. Jenže Smrt si jednou přijde pro každého, ani chlapec nebyl výjimkou… Nemohl se vymlouvat, musel zemřít. Jenže v nebi jej nechtěli pro jeho nečistou duši a peklo se jej bálo…
Alespoň mu z nebe darovali tykev a z pekla uhlí. A tak Jack smutně bloumá po světě a na cestu mu věčným plamenem svítí lucerna.

Změna je život (III/III)

2. listopadu 2009 v 19:06 | Septima Severa
"Já vím. Říkal jsi mi to," ozval se najednou. "Nevěřil jsem ti, když jsi říkal, že se mi uleví. Měl jsi pravdu, Írimo. V tomto ohledu žák překonal svého Mistra." Potom, po krátké odmlce pokračoval. "Pustíme se do práce, ne?" usmál se a zadíval se na Elenu. "Chceš tu se mnou zůstat, nebo se vrátíš domů a najdeš si lepší program?"
Lehce se v sedu narovnala. "Zůstanu," pravila rozhodně, jenže pak se zarazila a pokračovala, "tedy… jestli ti to nebude vadit, Írimo," otočila se.

Změna je život (II/III)

2. listopadu 2009 v 19:04 | Septima Severa
"Strýčku, prosím… Proč to musím nosit? Dozvím se vůbec někdy pravdu?"
"Pravdu? Vážně? A dovedete vůbec snést pohled na ni?" možná nepatrně zvýšil hlas.
Elena tušila, o kom teď Eressiel mluvil. Mluvil o tom znetvořeném chlapci, pro kterého denně připravoval lektvar. O tomtéž hochovi, jehož mnohdy vídala ve svých snech…

Změna je život (I/III)

2. listopadu 2009 v 19:03 | Septima Severa
Seděla na jedné z větví stařičké vrby a hleděla na Sídlo. Odtud se jí skýtal přímo dech beroucí pohled na stavby, jimž svou zručností dali vzniknout elfové. Bylo tak rozlehlé… A každým dnem rostlo přímo před očima.
Už to byl rok, co začala s pravidelnými meditacemi, dnes byla u konce právě jedné z nich. Ještě před rokem by si za žádnou cenu nehodlala připustit, že ji to bude naplňovat příjemným pocitem, jejž nelze ani popsat slovy. Cítila se jiná, změněná. Ale nic negativního v tom nebylo…

LINKS

2. listopadu 2009 v 18:58 | Septima Severa
SEPTIMA SEVERA...

a můžete sledovat její stránku na FB
působí na DeviantArtu
jakožto fotografovo střevo má vlastní portfolio


někdy otevře vrátka na Blog spisovatelů
... a je v Autorské tlupě
stejně jako v Literárním klubu, který ale trochu vadne.


ČTE...
Jull.Trdlo (a s ní souvisí i její DA),
které se přesunulo se svou Deviací, Idiocií a Utopií na blogspot
Adelaine Pierce
Em., co se přestěhovala do Británie


OBČAS NAKOUKNE...

oddělovač

Malá rebelka

1. listopadu 2009 v 19:41 | Septima Severa
Elena seděla v pracovně, čekala na svého vychovatele. Učení pro ni byla nuda, nikdy ji to moc nebavilo. Dávala přednost praxi před teorií, avšak někdy to nebylo zrovna to nejsprávnější řešení. Často se jí i ta nejlehčí kouzla nepovedla, nesoustředila se dostatečně na práci. Byla roztěkaná a… hravá. Občas se z ní opět stalo to děcko, ze kterého tahle překrásná čtrnáctiletá slečna vyrostla. Domácí úlohy neplnila a na studia skoro kašlala.

Lháři! (II/II)

1. listopadu 2009 v 19:38 | Septima Severa
Měla hodně plánů, pomstychtivost ji poháněla kupředu. Jejím prvním cílem se stal královský dvůr. Cítila nutkání píchnout do vosího hnízda, dráždit své nepřátele tím, že se vrhne do očividné pasti. Hrozí jí tam největší nebezpečí, přesto však nepolevila. Pokud je pravdou, že účel světí prostředky, pak tímto krokem jen získá.
Stála teď ve stínu sloupoví lemujícího vnitřní nádvoří, samolibě se usmála při svých roztodivných myšlenkách. Nakonec však vykročila do jedné z budov, celá oděná v černém, zahalená kápí. Měla důležitou schůzku, bylo třeba stvrdit jeden dekret…


AUTORSKÝM PEREM

1. listopadu 2009 v 19:21 | Septima Severa





fantasy povídky






(pokusy o úvahy, začátky žurnalistiky... prostě odpad)



(rozcestník)



anglické povídky, na kterých cvičím,
abych nezatuhla na mrtvém bodě