Prosinec 2009

drabble v rozhovoru

28. prosince 2009 v 23:06 | Septima Severa |  ► drabbles
(Dva mladí lidé stojí na srázu…)
On: Skočíš se mnou?
Ona: Neblázni, přece neskočíš jen kvůli nešťastné lásce.
On: Myslíš? (přitáhne si ji za zápěstí, obejme ji) Vážně si to myslíš? (šeptá)
Ona: Je pozdě se omlouvat, pozdě vzít to zpět. Ale prosím, pochop…
On: A co bych měl chápat? (rozkřikne se)
Ona: Že… že tě mám ráda…
On: (pohrdavě) Kamarádství pro mne nic neznamená.
Ona: Proč? Proč mi to děláš? To jsem ti tak ublížila? (klesne na kolena, sklopí hlavu, vítr si pohrává s jejími vlasy, po tváři jí kanou slzy)
On: Omlouvám se. (Sehne se a políbí ji)

Incest part II/II

27. prosince 2009 v 21:11 | Septima Severa
Objevila se v pokoji. Převlékla se do suchého oblečení, tamto měla úplně promočené. Moc dobře věděla, že by si měla udělat lektvar proti početí, jenže myslí se jí stále rozlévala ta příjemná a milosrdná otupělost. V tomhle stavu nebyla schopná udělat nic, natož uvařit lektvar… Ale potřebovala jej, musí tedy někoho poprosit… Ale koho? Resse? Ne… Možná však… Írimo by mohl…

Incest /het18+/

24. prosince 2009 v 17:14 | Septima Severa
Dovětek autora: Tak když tu máme ty Vánoce, svátky lásky a stresu, dovolila jsem si vám všem připravit menší vánoční dáreček. Takže si ho stoprocentně užijte. Jen prosím, abyste brali na vědomí, že se jedná o povídku s heterosexuálním zaměřením, mou první, kterou jsem napsala až tak podrobně. Takže veškerá kritika vítána, prosím, KOMENTUJTE. Děkuji.

Vaše Sep.

Už párkrát ho potkala na chodbě. Poslední dobou často. Byl to nový přírůstek v Sídle, nevěděla, co s ním strýček (ve skutečnosti bratránek, ale nemohla si na to oslovení stále zvyknout, i když to je už dlouho, co se dozvěděla pravdu o jejich příbuzenském vztahu) Ress zamýšlel. Každopádně to mohlo být cokoliv. On měl občas totiž choutky nejen na milenky v podání žen… A tenhle muž nevypadal špatně. Měl na sobě bílou košili s rozhalenkou a poněkud upnutější kalhoty, pod nimiž se rýsovaly jeho přiměřeně osvalené nohy a jiné přednosti…

Povídka o bratrovi

22. prosince 2009 v 21:47 | Septima Severa
Předmluva: No a jak už to v těch rodinách bývá, občas se vyskytnou i levobočci atd... Ale pokud si pamatujete, tak Freya měla ještě syna... Ale co se s ním stalo? To se dozvíte zde...
____

Erik seděl na barové stoličce, notně používané (při občasném zájmu několika lidí o jednu "kost" se nejednou strhla prudká rvačka a co mohlo, to náhle dostalo křídla), a psychicky se připravoval na další pracovní směnu. Ve veřejném domě v jedné z vykřičených čtvrtí hlavního města nebyla o zákazníky nouze. A noc co noc tu bylo narváno. I když zde pracoval jako barman, za večer registroval na své existenci nejeden vilný pohled.

Dík za vzpomínky

21. prosince 2009 v 19:08 | Septima Severa
Probudila se pozdě v noci. Nebylo pochyb, že jí k tak dlouhému spánku Eressiel dopomohl kouzlem… Posadila se. I když se ještě necítila úplně vyspalá, znovu na ni dolehl ten pocit. A tentokrát slzy nešly zadržet. Musely ven. Schoulila se do klubíčka a silně objala polštář. Stačil jen pouhý okamžik a první slza se vpila do bílé tkaniny. Následovala ji další a další… Elena tiše vzlykala.
Cítila, že všechna bolest posledních dní odplouvá pryč a zanechává za sebou podivnou prázdnotu. Chtěla zapomenout, ale nemohla. Tolik jí ublížil. A ani jí to nevysvětlil…
Stačila jen chvilka a slzy ty pocity odplavily pryč. Elena tentokrát usínala s lehčím vědomím. A zarudlýma očima, což o to…

Nechť andělská křídla shoří v prach III/III

19. prosince 2009 v 15:17 | Septima Severa
Hledání Mahtaita bylo opět neúspěšné. Od chvíle, kdy s ním mluvila, byl k nenalezení. Netušila, kam se poděl, ale nejspíš jej tížily myšlenky a on šel hledat klid, aby se jimi mohl zabývat. Na jednu stranu jej dokázala pochopit - tedy alespoň částečně -, ale na druhou… Ne, není místo pro pochybnosti, okřikla se v duchu. Určitě nepromarní svou šanci. Oba. Snad…

Nechť andělská křídla shoří v prach II/III

19. prosince 2009 v 15:15 | Septima Severa
Elena nebyla ve své kůži. Už přes týden byla nesoustředěná, chodila ustavičně pozdě a evidentně toho moc nenaspala. Vypadala unaveně a ztrhaně. Jen slepý by si ničeho nevšiml, avšak Mahtaito jím nebyl. Pozoroval to na ní a nemohl to přecházet jen pouhým mávnutím rukou.

Nechť andělská křídla shoří v prach I/III

19. prosince 2009 v 15:14 | Septima Severa

"Au!" Elena hleděla na těch několik krůpějí tmavě červené krve, jež jí stékaly po dlani. Trochu to pálilo. Pořezala se o něco ostrého, nejspíš kovovou výztuž desek nebo něčeho takového. Kniha sklouzla z jejího klína a s rachotem dopadla na zem.
Náhle uslyšela něčí hlas, jak ji volá. "Ano?" odpověděla a pokusila se vstát, ale její ztuhlé svaly silně zaprotestovaly.

Večer poezie na půdě Akademického gymnázia

14. prosince 2009 v 22:19 | Septima Severa |  ► (performed) art
Co: Večer poezie
Kdy: 14. prosince 2009
Kde: Budova AG, Praha 1, Štěpánská, čtvrté patro, učebna 402

Když jsem ve čtvrt na pět opět stála na peronu a čekala na metro, které by mě ten den již podruhé dopravilo na Václavské náměstí, abych znovu zavítala do "milovaného" ústavu AG, měla jsem sto chutí skočit pod právě přijíždějící vlak. Ano, jít zase do školy byla přeci (ne)řízená sebevražda! Copak jsem vážně normální? Vždyť já sama se ze své svobodné vůle (nebo aspoň zčásti svobodné) rozhodla trýznit se do cca sedmé hodiny večerní ve škole! No copak to je projev svobodomyslného ducha? Nikdy! Ale no budiž, už se stalo…

Drabble: LÉTHÉ

1. prosince 2009 v 18:15 | Septima Severa |  ► drabbles
Když k smrti zvadnou růže a nektar vydechnou, lehounké jejich duše do Elysia jdou. A tam, když nehostinný proud zapomenout dal, vonící jejich stíny nad Léthé kvetou dál…
Verše, které slyšíš, ať jdeš kamkoli. Nezbavíš se jich, neunikneš. Nikdy. Krvácíš, tvé rány se nikdy nezhojí. Způsobil je jed. Jed nenávisti, zkaženosti a přetvářky dnešního světa. Na šatu ti lehce vzkvétá rudý květ, cítíš, jak pomalu slábneš… Klesáš na kolena, sil ti s každým dalším okamžikem ubývá. Vše kolem tebe pomalu mizí, rozplývá se…
… A tam, když nehostinný proud zapomenout dal, vonící jejich stíny nad Léthé kvetou dál…
Potřísněny tvou krví…