Jako droga.

30. května 2010 v 16:30 | Septima Severa |  ► žvásty, žvásty, žvásty
na téma týdne
       
     Když se řekne slovo droga, většinu lidí nejspíš napadne pervitin, heroin a LSD. Ty vzdělanější místo pervitinu možná napadne metamfetamin (tím nechci nijak diskriminovat lidi, kteří se chemii nevěnovali déle, než na základní škole). O marihuaně už zas tolikrát slovo nepadne - nejspíše proto, že je tak masivně rozšířená mezi dnešní generací mladistvých, že to nemá ani cenu. Ale alkohol a cigarety už při slově "droga" neřekne nikdo (samozřejmě až na ty, kdo je nevyužívají a mají možná doktorát z chemie, co já vím). Proč? Protože jsou všudypřítomné.

            Já však tento článek nechtěla psát o drogách jako takových. To udělalo mnoho blogerů za mě už dávno. Já toto téma chtěla pojmout jinak, netradičně. Proto jsem tento článek pojmenovala "Jako droga.".
            … Poněvadž pro mne je drogou psaní. Bez něj bych už asi nemohla žít a normálně fungovat. Stalo se pro mě neodmyslitelnou součástí života, mým denním chlebem, mým vzduchem, který dýchám. Lidé, kteří narazili na můj blog, odtud nejspíš odcházeli se smíšenými pocity. Někteří se sem vracejí, jiní bez povšimnutí odejdou a už znovu nepřijdou. Pár jedinců zanechá komentář - ať už kladný či záporný -, což oceňuji. Víte, jaký je to pocit, jenž zahřeje u srdíčka, že aspoň někdo se zde na chvilku zdržel?
            Poslední dobou mám však další závislost. Aidri. Objevila jsem v ní dobrou přítelkyni a spolupachatelku. Psát s někým projekt je docela náročné. Není lehké se synchronizovat a dodržet pravidla, na nichž se předem dohodneme, ale o to je taková spolupráce zajímavější. Nevyzpytatelná. Stane se pro člověka výzvou. Když se ona pustí do psaní - přehlédneme-li pár chybiček, jež se jemně vloudí pod její pero (neříkám, že nikdo z nás nedělá pravopisné chyby) - mívám pocit, že způsob, s jakým kočíruje přehršli svých postav a vdechuje život dalším a dalším, je úchvatný. Ona dokáže zachytit rysy jejich povah takovým zvláštním způsobem; z pohledu, z něhož se ne každý z nás dívá. Z pohledu, který se úspěšně skrývá i mně. Kdybyste se začetli do čehokoliv, pod co vypálila svůj podpis, možná byste až žasli, jak vás příběh dokáže vtáhnout do děje. Možná byste zapomněli na čas, který neúprosně letí dál a nebere na nikoho ohledy, docela byste vypustili z hlavy myšlenku na cokoli. Vznášeli byste se na vlnách probuzené, dosud netušené fantazie, která by v tom okamžiku pracovala na plné obrátky. Ocitli byste se v jiném světě.
Její zlomky nikdy nedokončených povídek - jakéhosi odpadu, který nachází po dlouhé době takříkajíc na dně šuplíku -, mne nutí dál přemýšlet o tom, jak by se co mohlo dál odvíjet a jak by to všechno mohlo dopadnout, což ne každá povídka umí. Donutí mne nahlédnout do jiného světa. Tam, kde každý z nás nalézá své střípky štěstí.
A takhle fungují drogy, ne? Zapomenete na realitu, zapomenete na čas a vůbec na všechno s ním spojené. Dostanete se někam do toho svého jiného světa a v euforii, v návalu pocitu štěstí, dokážete nemyslitelné.
Nechci vás nabádat k braní drog, kouření a pití alkoholu. Vždyť jedinec může být šťastný i bez nich. Najděte si svoji "drogu": něco, co vám bude působit radost. Třeba malujte, věnujte se ručním pracím, navštěvujte jiné umělecké kroužky či tak, věnujte se nějakým sportovním aktivitám, pište, vymýšlejte. Už ve starém Eposu o Gilgamešovi král říká, že člověka dělají nesmrtelným jeho činy - to, co tu po sobě zanechá příštím generacím.
Don't dream it, do it.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Babbu | Web | 30. května 2010 v 17:06 | Reagovat

Moc hezky napsaný.

2 Aidrien Assagir | Web | 30. května 2010 v 18:49 | Reagovat

Jsem naprosto v šoku. :D  :D  :D

3 Polgara | Web | 5. června 2010 v 12:38 | Reagovat

Krásný článek. Osobně mi trošku vadí, že cigarety a alkohol se už tolik neřeší.
Nedávno jsem četla o nějaké vyhlášce, která zakazuje pití alkoholu na veřejnosti, ale pak tu jsou samozřejmě i všudypřítomné cigarety. Tito lidé řvou, že jsou omezováni, ale neuvědomují si, že svým chováním omezují oni ty ostatní?
Nicméně s tím psaním souhlasím, ke své osobě k tomu ještě přidávám kafe, bez něhož nedám ani ránu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama