Leden 2011

Český jazyk v kostce - bez kostky.

17. ledna 2011 v 20:59 | Septima Severa |  ► Daily Telegraph (aktuálně)
O českém jazyce se povídá, že je dost těžký pro cizince - ovšem už se zamlčuje fakt, že jej nezvládají ani sami Češi. To, co dnes vzniká… tomu se nedá říkat neologismy - to je směs něčeho neidentifikovatelného, nač by jeden měl mít doktorát nejméně z kryptologie - a to i já už zírám a sbírám své oční bulvy zpod stolu, poněvadž mi dávno vypadly z důlků.
            Donedávna jsem si myslela - tedy byla to spíše jen taková mlhavá představa, o níž jsem byla skálopevně přesvědčena - že existují aspoň nějací intelektuálové mezi tím vším ničím, co nás obklopuje. Ale bohužel, byl to omyl.  
The Evolution of Communication
Mezi růžovou kaší blogů, kterým v dnešní době kraluje blbost zvaná Krásná.cz, kolují vesměs texty ThakHOWhÉHo Th!pu, co se vůbec nedají s devypatlátorem číst (a čistě mezi námi - nebude trvat dlouho a do AK se začnou přijímat už i takové hrůzy, protože - není to snad autorské? Samozřejmě z ironického úhlu pohledu). Poté jsou tu tací jedinci, kterým vymontovat z klávesnice "dvojité vé" je také málo. A do třetice tu máme takové, kteří píšou slova, jež nikdy neexistovala, nejsou a existovat ani nebudou. O tom jsem se rozepsala již ve článku o designu (pro tamty jedince "desingu").

Čeština jako taková zaniká poslední dobou až vražedným tempem. Je obecně známým faktem, že byla předpovězena její zkáza - naprostou většinu světových jazyků převálcují ty podobné angličtině či španělštině, protože se jimi mluví ve více zemích. Stane se to standardem, kdy jiné jazyky sešplhají na úroveň obyčejných nářečí? Kam vlastně lidstvo a komunikace spěje? Vždyť už teď mládež užívá pomalu více výrazů přejatých z angličtiny než těch českých. Učíme se na školách angličtinu jako další jazyk, což je naprostý základ (jsou však výjimky, kde se učí například němčina). Spousta českých slov zanikla nebo se jim říká vznešeně "knižní výrazy" či archaismy. Místo nich nastupuje na scénu plejáda slovíček jako "cool", "fejsbůk", "ívl", "sh*t"… a další a další.
Co k tomu přispívá? Náš životní styl stále ještě přejímající západní vzory nebo snad něco jiného?
Je "normální" žít západním stylem života - tedy alespoň ve městech (jelikož na vesnici život probíhá trochu jinak; ovšem bez valné účasti mladších generací, ty se stěhují právě do měst). Životní tempo se zrychluje. A smýšlení mladých Čechů je proměnlivé obdobně jako aprílové počasí. Upínáme se k idolům. Lneme k subkulturám, hledáme vlastní identitu. Proč jsme ji však našli právě na Západě?

            Vždyť máme tolik krásných slov! Ale nedokážeme je používat - přirozeně: nemáme ani páru o tom, jaká ta slova jsou. Víte, ve škole se učíme stylistice i gramatice. Snažíme se třeba i přetvařovat kvůli známkám - avšak k čemu nám to je? Protože nedávno mne z mlhy iluzí vyvedla jediná reklama. Plná chyb.
            A jistě nebude sama svého druhu. Dnes vidím chyby všude - v článcích, knihách, novinách, reklamách… K čemu mi vlastně studium jazyka českého je, když si každý flákáme písmenka, jak se nám zlíbí? K čemu mi je vědět o interpunkci, když je podle všeho úplně jedno, kam fláknete čárku či jaké znaménko se píše za větami vztažnými?
My intelektuálové jsme na vymření. Jsme nedostatkové zboží, o něž zájem pozvolna přechází v ignoraci. I když ukážeme, co v nás je - kdo to ocení? Hvězdy? Kameny? Papír, který popíšeme? Nebo snad propiska, jejíž náplň padne za oběť naší pisatelské mánii?
Netuším, jestli to má vůbec ještě nějaký smysl. Vytlačili nás na okraj pomyslné společnosti jen proto, aby ta místa dali těm, kteří se zasluhují o úpadek českého jazyka.

            … Nebo snad také ještě máte Český jazyk v kostce? A padá na něj prach nebo si v něm občas zalistujete? …

-------------------------------

Zvonkohra

15. ledna 2011 v 10:58 | Septima Severa |  ► drabbles
V otevřeném okně sedám, namodralý dým cigarety se kolem mne líně plazí, s mými rudými vlasy pohrává si mírný vánek. Ostatně ten tančí též s tmavomodrým závěsem, s tulipánovým vzorem, hraje si s bambusovou zvonkohrou nad mou hlavou.
Ten zvuk uklidňuje. Působí jako balzám na mou vichřicí rozervanou duši, hojí drobné ranky letních lásek i nenávistí. A jako by pak všechen bol větřík, ten kamarád, co pohladí po tváři, odnášel kamsi do dáli, za těmi černými bouřkovými mračny na obzoru.
A zvonkohra stále hraje svou uklidňující melodii, jež rázem hasí i poslední jiskřičky neštěstí mého neposedného ducha. Teď již nabalzamovaného.

Líbivost a nadčasovost uměleckého díla (úvaha)

7. ledna 2011 v 15:44 | Septima Severa |  ► literární odpad
JEDEN PROGRAM VLÁDNE VŠEM, JEDEN JIM VŠEM KÁŽE


            Jedněm se líbí to, druhým zas ono. Ale jedno mají společné: mnoho fotografů, které znám třebas jen dle jména a nikoli osobně, dnes naříká a zoufá si. Denně prý s obavami sledují internet a zjišťují, co "letí" a co je "out". Pak se podle toho řídí. Například dle posledních slov, jež jsem zaslechla z úst jednoho nejmenovaného českého fotografa prostřednictvím fotografického speciálu časopisu Instinkt, se on musí podřídit mase, aby se uživil. Že snad dokonce i svou vášeň pro focení aktů pověsil na hřebík jen proto, že umělecky hodnotné obrázky nahých lidí (které se ovšem nesmí nikdy brát jako porno) vůbec nejdou na odbyt. Dost oblíbenými se staly kolorované fotografie z prostředí urbanismu či všelijaké krajinky.