Březen 2011

Rychlá pomoc (3. díl)

31. března 2011 v 20:32 | Septima Severa |  Myšlenky zločince
Mac Taylor položil sluchátko. Poté, co osobně prohledal Nicoliny složky v kanceláři a nahlédl i k ní do bytu, zavolal do kriminální laboratoře v New Jersey a vyptával se. Vyžádal si od tamní kriminálky všechny složky posledních případů a případů s nimi souvisejících, na kterých Nicol pracovala, než odtamtud odešla. Sám nevěděl, co si od toho sliboval. Spíše doufal, že tam najde nějaké vodítko. Do několika hodin to mělo být shromážděno na jeho stole.
Když pak speciální kurýr dorazil do laboratoře se šesti objemnými lepenkovými krabicemi na vozíku, Mac je zkontroloval. Žádná neměla porušenou pečeť ani nevypadala poškozeně. Převzal je.
"Co tu máme?" do buňky vešla Stella navlékajíc si rukávy bílého pláště.
Mac jen přikývl a usmál se. "Tohle jsou všechno případy z posledních měsíců, kdy Nicol byla ještě v Jersey," ukázal na krabice, jejichž obsah zatím stihl pečlivě vyskládat na stůl.
"A co hledáme?" Stella přistoupila ke stolu.
"Cokoliv," povzdechl si Mac. Nebylo toho zrovna málo a nemyslel si, že to stihnou do tmy. Slunce za okny už téměř zapadalo.

"Jdou po tobě." (2. díl)

28. března 2011 v 20:59 | Septima Severa |  Myšlenky zločince
"Nicku Huntingtone, tady policie! Otevřete!" Flack bušil na oprýskané dveře bytu podezřelého v jedné z pochybných čtvrtí v Bronxu.
Dva dny uplynuly jako voda a oni stále neměli čeho se chytit. Čas neúprosně běžel a s každým dnem šance na přežití ženy po operaci klesaly. Zánět byl příliš velkým rizikem i po osmačtyřiceti hodinách po operaci, nehledě na to, že Nicol byla unesena mnohem rychleji.
"Čistý," ozvalo se z vedlejší místnosti. Poněvadž nikdo na výzvu nereagoval, musely být vykopnuty dveře. Po nich standardně následovalo zajištění objektu. Policisté prohledali každý kout. "Tady taky nic."
"Hej, Macu, tohle musíš vidět," zvolal Don, když dorazil do koupelny. Všude byly krvavé šmouhy a rozházené věci i pootevřené okno naznačovaly pokus o útěk. "Co myslíš, byla tady?" zeptal se.
"Jestli ano, zjistíme to," kývl Mac směrem ke koupelně.

Myšlenky zločince (fanfiction)

28. března 2011 v 16:51 | Septima Severa |  Myšlenky zločince
MYŠLENKY ZLOČINCE
Žánr: povídka
Fandom: CSI New York
-
-
-
Pálila ji hruď. Snažila se dýchat co nejmělčeji, aby ji neparalyzovala ta příšerná bolest, a chtěla se rozpomenout, co se vlastně před několika málo minutami stalo. Její odznak ležel opodál spolu se zbraní, na bělostné košili kvetl rudý květ. Tak takhle se cítí oběť? Slyší snad šustot křídel Anděla smrti a modlí se, aby pomoc přijela co nejrychleji? Vyschlo jí v krku, ani o pomoc volat nedokázala. Stejně by ji nikdo neslyšel. Všichni byli přeci mrtví…
Když se otevřely dveře do skladiště, oslepilo ji na okamžik bílé světlo. Až po chvíli dokázala rozeznat rozmazané siluety postav a blikající majáky policejních aut na pozadí. Jeden z příchozích běžel přímo k ní, zastrkávaje přitom svou zbraň zpět do pouzdra.
"Nicol, slyšíš mě?" jeho hlas k ní dozníval z velké dálky. Hučelo jí v uších. "Volejte záchranku!" Pak ucítila tlak na ráně. Detektivova velká dlaň se snažila zamezit krvácení. "No tak, Nicol, ty to zvládneš. Neopouštěj mě," poklepával jí druhou rukou po tvářích a snažil se ji udržet při vědomí. Marně…

Street Art: BANKSY

25. března 2011 v 21:39 | Septima Severa |  ► (performed) art
Banksy, tak zní pseudonym steetartového umělce pocházejícího z Velké Británie, který se při práci na svých povětšinou satirických dílech s politickým podtextem neomezuje jen na svou vlast. Jeho graffiti se v hojném počtu objevují taktéž v amerických městech (Toronto v Kanadě, Los Angeles, New Orleans, New York…) i jinde po světě, například v Izraeli. Mimo jiné je i filmovým režisérem. Jeho debut "Exit Through the Gift Shop" byl v lednu 2011 nominován na Academy Award for Best Documentary. Vřele doporučuji shlédnout. Možná potom pochopíte, čím mne steet art přitahuje a proč jsem si vybrala právě jeho.

Dnes vám chci v krátkosti prezentovat jednoho z těch, jejichž život není nejlehčí a jejichž jméno obletělo celý svět. Banksy si trochu vaší pozornosti jistě zaslouží.
Banksy nejspíše začal svoji kariéru na začátku devadesátých let, mezi lety 92 a 94, jako jeden z bristolské DryBreadZ Crew. Jeho práce byla inspirována dalšími jemu podobnými a byla součástí bristolské undergroundové scény. Jeho skeče většinou nesou černý humor a jejich součástí bývá slogan. V podtextu se obvykle skrývají nějaké antimilitaristické, protiválečné či protikapitalistické zprávy. To také vypovídá o jeho volbě objektů - krysy, vojáci, děti, policisté… Vyzařuje z toho anarchismus a existencialismus. Pokud si kdy z někoho "vystřelil", pak si rozhodně vzal na paškál královnu Viktorii, kterou zobrazil jako lesbu, nebo díla Andyho Warhola či Monu Lisu od Leonarda da Vinci.
V roce 2002 měl v Los Angeles výstavu "Existencilism". O rok později se konala další, nazvaná "Turf War". Nebyly jediné. Jeho díla se prodávala na aukcích (například již zmiňovanou královnu Viktorii koupila Christina Aguilera spolu se dvěma výtisky za 25.000 liber).
V prosinci roku 2006 žurnalista Max Foster vypustil do světa frázi "the Banksy effect", aby popsal, jak vzrostl zájem o další street umělce na pozadí Banksyho úspěchu. Vždyť se o něm čas od času mihne zpráva v televizi, natočil dokument, píšou se o něm reportáže.
Možná vám umělecká scéna ulice stále přijde jako vandalismus. Ale třeba změníte názor, když se na jeho film podíváte. Nechci tu šířit nějakou propagandu street artu nebo vás nabádat k tomu, abyste vzali sprej do ruky a vyrazili někomu zkrášlit fasádu, to teda ne. Jen jsem Banksyho vybrala proto, že jsem toho mínění, že je dobrý reprezentativní příklad. Nic takového jako někteří pražští rádoby umělci, co stěží dokážou vypotit vlastní tag a většinou jsou pyšní na dvě tři nasprejované skvrny támhle někde v centru. Banksyho obrázky mají hodně co do sebe. Jejich výpovědi mohou lidi pobavit, ale i pobouřit.

Některá jeho díla můžete vidět na jeho vlastních stránkách, kde prezentuje jak věci z exteriéru, tak i své kresby.
Zdroje obrázků:
en.wikipedia.org
banksy.co.uk
snapme.ca

Za pět dvanáct

21. března 2011 v 19:31 | Septima Severa |  ► žvásty, žvásty, žvásty
Kdybych tu chtěla psát o trestu smrti v celém světě, asi bych se zbláznila. Má totiž dlouhou historii jak v křesťanské Evropě, tak i v muslimských zemích, a dokonce i v pozdějších koloniích atd. Zaměřovat se na jeden konkrétní stát taktéž nemá smysl. Proto mi dovolte, abych trest smrti pro začátek shrnula:
Trest smrti, nebo také capital punishment v angličtině, kterým se dříve trestaly hrdelní zločiny, v roce 2006 využívalo 11 zemí, které mají trest smrti jen ve výjimečných stavech, 29 zemí, které trest smrti v trestním řádu mají, ale za posledních 10 let neprovedly žádnou popravu, a 69 zemí, které trest smrti využívají. To vyplynulo z průzkumu Amnesty International. Dodnes jsou v těch zemích využívány následující způsoby popravy:

Michel Comte: Not Only Women

3. března 2011 v 17:58 | Septima Severa |  ► (performed) art
MICHEL COMTE: NOT ONLY WOMEN. FEMININE ICONS OF OUR TIMES.
Školská 28, Praha 1


Příjemné prostředí kavárny ve Školské ulici přímo láká k nahlédnutí. Na bílých stěnách visí zarámované fotografie tvořící mozaiku, jež atmosféře interiéru dodává jakýsi punc elegance. Vysoké stropy v kombinaci s minimalistickými stolky, u nichž hloučky lidí nerušeně popíjí kávu, vůbec nepůsobí rušivě. Všechno jako by zapadalo tak dokonale.
Když projdete kolem pultu a před prosklenou knihovnou doslova přetékající nepřeberným množstvím všelijakých výtisků zabočíte doleva, ocitnete se v nevelkých prostorách Leica Gallery Prague, kde v současné době probíhá výstava švýcarského fotografa Michela Comta "Not Only Women".
Michel Comte, jeden z předních světových módních fotografů a portrétistů, jehož snímky vznikaly například pro časopisy Vogue, Playboy nebo Vanity Fair, v Praze vystavuje sérii fotografií známých žen (ať už to jsou modelky, zpěvačky či herečky), která vznikala převážně v 90. letech 20. století. Doba posledního desetiletí minulého století a prvního desetiletí nového milénia byla nejspíš svědkem Comteho největšího rozmachu. K vidění jsou v kolekci "Not Only Women" například snímky Carly Bruni, mimo jiné i jeden z jejích pověstných aktů, Penélope Cruz, Tiny Turner či Umy Thruman. Dokonce i Češka Eva Herzigová se na jednom ze snímků ukázala.

Sám Comte se nezabývá jen módou v ateliéru. Spolupracuje s Červeným křížem a vyjíždí do zemí, kde panuje buď extrémní hlad, nebo tam probíhají války. Byl v Afghánistánu či Haiti. A stále je vyhledáván. Například v roce 2008 byl v aukční síni Christie's vydražen akt Carly Bruni za 91 tisíc eur. To je docela dost. A napomůže to alespoň mlhavé představě o tom, jaký je fotografův rozpočet.
Snímky z kolekce se pohybovaly mezi rozměry 30x30 centimetrů až dvěma metry na výšku. Výstava nebyla nijak členěna, fotografie byly k vidění barevné i černobílé, přičemž ty menší doplňovaly mezery mezi většími.
Výstava působila elegantně a zároveň hravě. Byla působivá a musím říct, že i inspirativní. Sám Michel Comte je samouk, a přitom ty snímky více než vypovídají o kvalitách jejich autora.