Duben 2011

STARÉ NOVÉ MOŽNOSTI. KNIHY NEBO INTERNET?

29. dubna 2011 v 20:11 | Septima Severa
V nedávné době jsem vyplňovala anonymní dotazník pro výzkum Vyšší odborné publicistické školy, zda používám pro vzdělání internet. Ten dotazník - nemohu říct, že by byl přesný - byl pro mne poněkud inspirativní (pokud ovšem Miselle říká pravdu o mých reakcích na aktuální dění) a já musím přiznat, že by mě vlastně také zajímalo, jak si na tom stojíte vy s užíváním internetu.

Krteček do vesmíru...

24. dubna 2011 v 19:38 | Septima Severa |  ► literární odpad
Po dlouhé době jsem se rozhodla napsat článek do Mladé fronty. Zda mi alespoň jednou něco otisknou, to je ve hvězdách, ale ani tak nepropadám tomu nejhlubšímu pesimismu. Posuďte sami, jak na tom jsem. Tentokrát na téma Krteček do vesmíru.
-
Krteček - Made in the Czech republic
-
Krteček, slavná kreslená figurka Zdeňka Milera, má doprovázet Andrewa Feustela na posledním letu raketoplánu Endeavour do vesmíru. Stane se druhým českým kosmonautem po Vladimíru Remkovi, ale zároveň tak trochu možná i výsměchem národu ze srdce Evropy, který dal světu přeci mnohem víc.
"Česká republika? To je přeci hokej, pivo a Krteček." Alespoň tohle by odpověděla spousta lidí (a to ještě po dlouhém zamyšlení, poněvadž figurka českého kreslíře rozhodně není tak "profláknutá" jako například ten zlatavý chmelový mok). Co však silon, nanovlákna, léky a další věci?

Syndrom blikajícího kurzoru

21. dubna 2011 v 15:44 | Septima Severa |  ► žvásty, žvásty, žvásty
SYNDROM BLIKAJÍCÍHO KURZORU: PAST NA PISÁLKY
Psal o tom Sikar, psala o tom Temnářka a teď jsem se je rozhodla sprostě napodobit i já. Jedná se o takzvaný syndrom blikajícího kurzoru a s ním úzce související rozjezdového šnečího syndromu (který klasifikovala právě Temnářka). Když máte hlavu plnou nápadů ale ne a ne je zformovat do jakés takés podoby ve wordu, pak jistě máte obdobný problém, jako my. Řekněme, že já bych mohla Temnářčinu klasifikaci ještě blíže rozdělit a jednotlivá odvětví konkretizovat, a to na základě dlouhodobého pozorování a vlastních, velmi bohatých zkušeností, kterých jsem v tomto oboru nabyla. Tudíž tento článek může být brán jako parodie na odborné vědecké žblepty.




--
Syndrom blikajícího kurzoru
(The Blinking Cursor Syndrome) se podle nejnovějších poznatků vyskytuje u velké části populace, především se však jedná o mladé lidi, kteří se věnují psaní za pomoci počítače, jenž se právě nachází v jejich bezprostřední blízkosti. Projevy má různé, ovšem společným jednotícím znakem je neschopnost formulace idejí do slov. Vědci stále zkoumají, zda nedošlo k dočasnému přerušení schopnosti mozku transformovat myšlenky ve vzruchy dávající povel svalstvu prstů a zápěstí. Přes veškerou jejich snahu se ještě nepodařilo prokázat, zda se nejedná o náhodný psychický blok.

Septima a knihy

8. dubna 2011 v 20:15 | Septima Severa |  ► žvásty, žvásty, žvásty
Normálně (a ani morálně) nejsem zastáncem řetězovek jakéhokoli typu - tedy až na tu od Venom, kterou jsem však bohužel ani nevyplňovala. Díky AidrienAssagir jsem však objevila (čti: ona objevila, já se jen opičím) řetězák týkající se knih. Řekla jsem si, že ho tedy vyplním - poněvadž byste jako čtenáři mohli vědět, jak si na tom autorka tohoto blogu vlastně stojí, co se týče právě knih. Otázky jsem jen přeložila do češtiny a stylisticky upravila, přeci jen si nechávám záležet na štábní kultuře…
-
-
-
1) Jaká je tvá oblíbená kniha z dětství?
V dětství jsem toho načetla docela dost, ale přiznejme si, že to s dětskou literaturou zrovna moc společného - obzvlášť v některých případech - nemělo. Ale v paměti mina dost dlouhou dobu utkvěl Petr Pan a Nekonečný příběh (vždycky jsem sympatizovala s pohádkami z jiných zemí, Němcová a spol., to mi zrovna moc nejelo).
2) Co právě čteš?
Momentálně mám rozečtené tři knihy: Gejšu od Arthura Goldena, Toulavý autobus od Johna Steinbecka (toho Američana mám docela ráda - jeho O myších a lidech je přímo geniální). A jako poslední je Daleko od ráje od Philipa Shelbyho. Pár lidí mě lámalo, ať Gejšu odložím, ale když já nemůžu. Nepřipadá mi tak špatná. John Steinbeck má skvělé knížky. A Nobelovu cenu podnícenou Hrozny hněvu.

Velectěná poroto (4. díl)

2. dubna 2011 v 20:14 | Septima Severa |  Myšlenky zločince
Zazvonil mobilní telefon. "Taylor," zvedl ho detektiv. V tu dobu stále ještě prohledávali starou budovu a snažili se zjistit, co si musela Nicol vytrpět.
"Byla podchlazená, dehydrovaná a měla lehký otřes mozku," ozval se na druhém konci Sheldonův hlas. "Ale je v pořádku, Macu. Ačkoliv je zatím brzy mluvit o dítěti. Doufejme, že plod není poškozen."
Tohle na tom bylo to nejhorší. Ta bezmoc a nejistota. Na ultrazvuku by byl plod patrný až v osmém týdnu těhotenství, kdy dosahuje velikosti dvou a půl centimetru.
"Dobrá. Sejdeme se v laboratoři."
Pak byl hovor ukončen.
-
Když Nicol přišla k sobě, byla noc. Noční personál nemocnice nikde nebyl, na chodbě svítilo jen pár světel a žaluzie na skle oken pokoje byly zpola sklopené. V křesle vedle postele někdo seděl. Opatrně otočila hlavou a podívala se na tu postavu. Její rysy poznávala.
"Omlouvám se, Macu," šeptla. Na tváři se jí leskly slzy.