Syndrom blikajícího kurzoru

21. dubna 2011 v 15:44 | Septima Severa |  ► žvásty, žvásty, žvásty
SYNDROM BLIKAJÍCÍHO KURZORU: PAST NA PISÁLKY
Psal o tom Sikar, psala o tom Temnářka a teď jsem se je rozhodla sprostě napodobit i já. Jedná se o takzvaný syndrom blikajícího kurzoru a s ním úzce související rozjezdového šnečího syndromu (který klasifikovala právě Temnářka). Když máte hlavu plnou nápadů ale ne a ne je zformovat do jakés takés podoby ve wordu, pak jistě máte obdobný problém, jako my. Řekněme, že já bych mohla Temnářčinu klasifikaci ještě blíže rozdělit a jednotlivá odvětví konkretizovat, a to na základě dlouhodobého pozorování a vlastních, velmi bohatých zkušeností, kterých jsem v tomto oboru nabyla. Tudíž tento článek může být brán jako parodie na odborné vědecké žblepty.




--
Syndrom blikajícího kurzoru
(The Blinking Cursor Syndrome) se podle nejnovějších poznatků vyskytuje u velké části populace, především se však jedná o mladé lidi, kteří se věnují psaní za pomoci počítače, jenž se právě nachází v jejich bezprostřední blízkosti. Projevy má různé, ovšem společným jednotícím znakem je neschopnost formulace idejí do slov. Vědci stále zkoumají, zda nedošlo k dočasnému přerušení schopnosti mozku transformovat myšlenky ve vzruchy dávající povel svalstvu prstů a zápěstí. Přes veškerou jejich snahu se ještě nepodařilo prokázat, zda se nejedná o náhodný psychický blok.



Pozorované příznaky: civění na monitor až prázdný pohled, nervozita, někdy stres či únava, neschopnost soustředit se na stálou myšlenku, chaotické přemýšlení, bezcílné cvakání kláves
Doporučení: vyrovnání hladiny kofeinu v krvi, nadýchání se vzduchu s vyšším obsahem O2, než je ve vydýchaném prostředí, kde se pacient zdržuje, poslech hudby, čtení knih či sledování filmů dle pacientova výběru pro odreagování (doporučujeme jakýkoliv žánr kromě přeslazené romantiky!)
--
Rozjezdový šnečí syndrom (The Snail-Starting Syndrome) je mírnější forma syndromu blikajícího kurzoru. V tomto případě si pacient stěžuje na celkovou kontraproduktivitu vlastní práce, zběsile maže to, co již napsal, a snaží se vymyslet smysluplnou větu. V naprosté většině pozorovaných případů se jedná pouze o takzvaný rozjezd, čímž se myslí prvních pár odstavců příběhu, který má pacient v hlavě. Většinou problém sám odezní a potom jde práce od ruky, ale pokud by tomu tak nebylo, doporučuje se vypnutí počítače a důkladný odpočinek (upozornění pro rodiče: pokud u své ratolesti zpozorujete tento problém a chcete mu pomoct, buď rychle vypadněte, anebo vyhoďte pojistky ve skříni na chodbě, čímž zamezíte průchodu elektrického proudu).
Pozorované příznaky: roztěkanost, nervozita a podráždění pacienta, snaha soustředit se, samomluva až schizofrenie, dlouhé intervaly mezi jednotlivými slovy, jiná zájmová činnost při psaní (například navštěvování FaceBooku či jiných stránek)
Doporučení: pauza, procházka, odpočinek až spánek
--
Syndrom nenávaznosti (The Non-Continuitable Syndrome) je velice závažný případ, který se může vyskytovat u dlouhodobě psaných děl pacientů, zvláště v případě, kdy jej píší s větší časovou prodlevou (většinou interval několika týdnů až měsíců). Nemá žádné specifické příznaky, ale jeho následky jsou pak kilobyty smazaného textu a snaha začít od začátku. Ale jak znovu začít psát, když už nevíte o čem?
Neexistují žádná pořádná doporučení a spoléhat na to, že se vám podaří opět navázat nit, se občas nevyplácí. Pak už jen snad pomůže celkové delete dokumentu…
--
Syndrom kofeinové kuráže (The Caffeine Courage Syndrome) je velice hojný a v poslední době se netýká jen pacientů, kterým byl v různých formách podáván kofein nebo taurin (například ve formě kávy či energy drinků). Jedinec trpící syndromem kofeinové kuráže je schopen vlastní plnohodnotné tvorby teprve po vystavení se účinkům nějakého "startéru". Startérem může být jakákoliv zakázaná látka, alkohol, nikotin, kofein, taurin, endorfin, ale i psychické rozpoložení jedince navozené například poslechem hudby. Doporučujeme takového jedince hlídat, protože v některých závažných případech může být okolí nebezpečný.
Pozorované příznaky: naprostá neschopnost napsat byť jen pár řádků ve "střízlivém" stavu (střízlivým stavem se myslí jakýkoliv stav, kdy jedinec nebyl vystaven účinkům čehokoliv)
--
Syndrom plytkých žvástů (The Blah-Blah Syndrome) se mezi pisálky vyskytuje už od dob, kdy lidstvo poprvé vzalo do ruky rákos a začalo vytlačovat trojúhelníčky do měkké hlíny, ale až teprve v posledním roce vyplynul na povrch s razancí přívalové vlny. A to ve chvíli, kdy se na blog.cz začalo objevovat pravidelné téma týdne. To ihned zviditelnilo jedince, kteří na zadané téma zplodí sotva pět řádků slov a vět, které se ve finále nijak zadaného tématu netýkají. Bývá to většinou problém pacientů, kteří buď se psaním teprve začínají, anebo se u nich vyskytuje takzvaná abstinence vlohy pro sloh. Takovým jedincům vřele doporučujeme zastrčit hlavu do písku, držet hubu a nevyjadřovat se v písemném projevu, poněvadž napsat nic umí snad každý. Takový čin se trestá akademickou smrtí a je nejhorším a nejzbytečnějším projevem syndromu blikajícího kurzoru.
U radikálnějších forem syndromu plytkých žvástů se pak může projevit ještě syndrom nutné normostrany, kdy je jedinec schopen vyčerpat limit osmnácti set znaků, ač jeho počin jest dále již nečitelný. Vědci se u takového tvora dohadují nad možností existence jakéhosi nového či zašifrovaného jazyka, jehož kód ještě nebyl rozluštěn.
--
Poněvadž výzkum stále není u konce, může se v brzké době tento seznam rozšířit. Prosíme tímto veřejnost, aby jej nebrala vážně. S úsměvem na rtech jde přeci vždycky všechno líp!
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Chloë Noir | Web | 21. dubna 2011 v 16:08 | Reagovat

No..z kadého rožku trošku ako sa hovorí, ale tak pre mňa je najtypickejší asi ten syndróm nenávaznosti :D :D
aj keď u mňa je to skôr tým, že niečo začnem, potom ma to prestane baviť a pustím sa do niečoho iného, počase sa potom opäť naladím na to prvé a pokračujem, aj keď mám ťažkosti spomenúť si, kde som vlastne skončila :D :D  hrozne, hrozné :D :D

2 Majda | E-mail | Web | 21. dubna 2011 v 16:15 | Reagovat

Velmi zajímavé :-D . Myslím,že trpím Rozjezdovým šnečím syndromem...Ten na mě nejvíc sedí :-D .

3 SnowFlake* | Web | 21. dubna 2011 v 16:24 | Reagovat

skvěle napsanej článek. bez známky jakéhokoliv syndromu!!

4 KadetJaina | Web | 21. dubna 2011 v 16:43 | Reagovat

Bezva rozšíření tohohle syndromu :D Mám šnečí rozjezd, vidim to na sobě. A možná i tu návaznost :D To je špatný, musím se sebou něco dělat :-D

5 ▓▒ Mary Depp Snape ♥ ▒▓ | Web | 21. dubna 2011 v 17:28 | Reagovat

ta kočička je opravdu sladká :)

6 Bareta | Web | 21. dubna 2011 v 18:11 | Reagovat

Mimo jiných syndromů zde neuvedených trpím syndromem nutné normostrany. Normostrana je fakt jenom 1800 znaků? Vždyť to je hrozně málo :D Ať píšu sebevětší blábol, stejně většinou není kratší. Měla jsem s tím docela problém teď ve škole, když jsme psali slohovku. Skoro jsem to ani nestihla, protože jsme trénovali na maturitu - 45 minut byl velký luxus. Závěr jsem odflákla.
Jinak ještě trpím jedním syndromem, který tu zřejmě není uvedený. Když něco píšu na počítači, hrozně mě rozptyluje internet. Místo abych psala v kuse, raději vždy po pár větách někam zabrousím apod. Pak trvá strašně dlouho, než něco napíšu.

7 m. | Web | 21. dubna 2011 v 21:21 | Reagovat

The Blah-Blah syndrome :D Tak já myslim, že jsme to zažili všichni, takže netřeba něco dodávat :) CCS bych možná ještě vysvětlila tím, že člověk se společně s přípravou kafe nebo čaje duševně připraví na to, že jde něco psát. Je to rituál, kde ani tak nejde o to, jestli tě ta která látka skutečně startuje, jako spíš o ten pocit. I  když jak kdy a kofein samozřejmě má svůj smysl, ale řekla bych prostě, že je v tom oboje :)

8 Tereza Matoušková | E-mail | Web | 22. dubna 2011 v 16:20 | Reagovat

Toto je skvělé rozdělení, moc mě to pobavilo. :-D
Poslední dobou mě chytá Syndrom kofeinové kuráže, bez šálku kávy s mlékem ani rána. :-D

9 KatyRZ | Web | 22. dubna 2011 v 20:54 | Reagovat

Pro všechny syndromy mám pochopení, ovšem zaráží mě všeobecná averze proti žánru přeslazené romantiky. S tím nemohu souhlasit. Obvykle, než nechám někoho zabít nebo znásilnit, musím si před tím přečíst alespoň jednu knihu z červené knihovny :D. Rovnováha prostě musí být. Doporučuji všem, kteří se romantiky tolik bojí. Dokud do hloubky nepoznáte, to co vás děsí, můžete k tomu sami ve svých dílech nechtěně sklouznout ;).

10 Zízíbí | Web | 29. července 2011 v 0:04 | Reagovat

Uff, a já jsem si myslela, že jsem prostě blbá a ono to trápí i ostatní lidi :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama