Listopad 2011

Cigareta (mikropovídka)

17. listopadu 2011 v 19:11 | Septima Severa |  ► povídky
Zabíjel jsem pro tebe už dost dlouho. Vážně. Ale stejně je ti to asi jedno… A víš ty co? Já si teď podřežu žíly. A běda ti, jestli mě přijdeš přemlouvat. Protože já už těch tvejch keců, jak jsem ti užitečnej, mám plný kecky, brouku…
---
Stíny. Plazily se za postavou v dlouhém plášti jako nohsledové a olizovali mu paty. Sápaly se po něm, avšak zároveň každý dotyk pálil. Jako by mu v žilách kolovala svěcená voda… A pak náhle světlo. Jedna lampa, druhá, třetí. Elektrické osvětlení vrhalo mrtvolně bledou nepřirozenou záři na všechno kolem, po prázdné ulici se válely odpadky. A do nočního ticha se ozývaly jen kroky též postavy.

Oznámení o chybě v Matrixu

16. listopadu 2011 v 16:50 | Septima Severa |  ► Daily Telegraph (aktuálně)
U všech bohů, jděte se všichni bodnout, sakra! Co to jako má být? Taky máte občas radost, že vám někdo zanechal komentář? Ano? A už jste se setkali s komentáři typu "Pravdu díš…" a "Také jsem o tom četl a souhlasím s tebou"? Jo? A doopravdy tyto komentáře byly napsané pod vašimi povídkami nebo drabblaty?
Copak jsem osel? Napíšu povídku, fajn. Ale aby se po dvou letech pod ní objevil takový komentář, no dovolte, co je to zase za chybu v Matrixu?!
Články nepíšu proto, abych pod nimi četla komentáře alá "hlásni pro mě tady a tady" či "chceš mýt moje affíčko". Snažím se. Opravdu se snažím psát kvalitní články, které buďto spadají do kategorie autorské tvorby, anebo mají čtenáři něco dát. Nad tímhle blogem jsem strávila spousty hodin, abych se dohrabala na nějakou dobrou úroveň (a opravdu mám nos natolik otočený k nebi, že si troufám říct, že jsem něčeho dosáhla). Jenže co je moc, to je moc. Po téměř čtyřech letech bych nejradši některé cvoky nakopala do zadnice, ale bohužel, zkuste si vzteky nakopnout něčí IP adresu, to dost dobře nejde.

Už jste také narazili na podobnou zeď? Připadám si tu občas jako ta největší trubka, která stále zůstává na pozadí něčeho, co se pomalu hroutí. Autorský klub už dávno není to, co býval v době, kdy jsem plna očekávání hledala své jméno mezi přijatými. Na to jsem si však už zvykla. Ale nechci se stále přizpůsobovat, a už vůbec ne těm, kdo nemají ani co říct a píšou naprosté nesmysly pod články, které ani nečetli.
Promiňte, ale myslím, že jsem natolik inteligentní, abych to nedělala. Ovšem mé cholerické já poznají ti z vás, kteří jednoduchá pravidla mezi autorskými blogy poruší. A vůbec. Mám dost práce s maturitou a přijímacím řízením, tak vám slušně radím, nedrážděte hada bosou nohou!

... A víte, co mi tu chybí? Možnost v podobě tlačítka IGNOROVAT.