„MATJÚRYTA EKZÁM“ A JINÉ VYLOMENINY

1. března 2012 v 19:43 | Septima Severa |  ► Daily Telegraph (aktuálně)
"Hej cože? Von byl domácák? Tak klasika viď, jako vždycky, Truhlářová ho nemá…"

Zas mě chytá "rapl" mluvit o sobě v třetí osobě, ale toho si nevšímejte. Myslím, že to je zdaleka nejnormálnější (a nejmorálnější) projev stavu, v němž jsem v poslední době zabředla jako v mělkém blátě. Aneb…

"Milý Ježíšku, prosila bych jednu tu maturitku a přijímačky. Díky."
(Vladimír Renčín, zdroj: František Koukolík, Mozek a jeho duše, Praha 2007)




Řekněme, že na stole mi vybuchl příruční granát, knihy ještě taktak drží na nějakých haldách, ale papíry se dávno sesunuly na podlahu. A tak mi tu nezbývá než plavat ve vědomostech, jež by se měly do dvou měsíců dostat do toho vzduchoprázdna, jež zbylo po mozku, který si opět vzal dovolenou. Spíš dal výpověď. A vůbec, nedivím se mu. Jen se tu dívám na ty okruhy z biologie, taky bych nejradši utekla.
Ale víte, to bych nesměla mít vždycky něco extra. Takže tentokrát si na mně smlsnou přední biologové Akademického gymnázia spolu s předními biology Přírodovědecké fakulty v Praze, kam jsem podala rovnou dvě přihlášky. Jestli se tam nedostanu, tak budu smrdět na VŠCHT nebo půjdu na Fakultu dopravní ČVUT. Co je lepší - být biologem nebo pilotem? Ne, to byl vtip…

"Teď však vážně. Nechci tu ospravedlňovat svou nečinnost, chci si postěžovat. To je zcela jiný postup, dámy a pánové."

Poslední dva a půl měsíce jsem strávila jen nad seminárními pracemi. Mohu zcela bez rozpaků říct, že napsat seminární práci z psychologie na téma "Násilné chování sériových vrahů", a ke všemu v angličtině, byl lehce "záhul". "Makačka na bednu", jak říká fyzikář. Ještě než se začnete tak blbě ptát proč, odpovím vám otázkou: Překládali byste radši dvacet stran anglického textu do češtiny, nebo tři citace z češtiny do angličtiny? Já to druhé. Alespoň jsem se procvičila, stejně mě to jednou čeká znovu.
Aby toho nebylo málo, doslova za minutu dvanáct jsem dostala nápad na povídku do literární soutěže "Cena Waltera Sernera", takže jsem 29. února asi půl hodiny před půlnocí poslala svůj kousek vyextrahovaný z myšlenek zatížených genetikou a psychologií. Jestli to za něco stálo, to se dozvím v dubnu. Do té doby ani vy nedostanete ani pidiochutnávku. Nasrat.
Kruhy mé literární nečinnosti ztečně rozrušilo pár nápadů, ovšem prozatím zůstávám ve fázi "dvakrát měř, jednou řež", a tak zatím sháním historické podklady pro svou další práci. Takže se možná můžete těšit na jednu válečnou novelu a minimálně steampunkovou povídku. A modlete se, abych to vůbec někdy napsala. Začínám sakra lenivět.
Což mě přivádí k poslednímu bodu. Směřuje na další maturanty z řad vás, bloggerů. Taky na sobě pozorujete vzrůstající nechuť k učení, čím blíž ten strašák je? Já teda hroznou. Už dokonce přes den usínám nad učebnicemi a vysloveně mě nebaví poslouchat ten vzrůstající teror. Připadá mi, že nemine týden, kdy bychom nepsali minimálně pět testů. Eeh. Ještě že maturita je jen jednou za život. Ale kde, ksakru, berou ti profesoři takový entuziasmus a potěšení mučit študáky? …
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vašek | E-mail | 1. března 2012 v 20:15 | Reagovat

no učitelé berou všechen tento elán na mučení studentu testy a různými pracemi ze své vlastní zkušenosti jo jo někteří učitele jsou fakt podlí. například tím že žákovi řeknou aby do čistoty vydrhnul školní záchod aby mu uznal vlastnoručně napsané omluvenky to je příliš. nemůže se smilovat a vzít mu je bez drhnuti ?? :-D

2 Aidrien Assagir | Web | 1. března 2012 v 21:01 | Reagovat

To zvládneš. Neboj se.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama