Múzy kurtizán (malá ochutnávka)

3. července 2012 v 20:54 | Septima Severa |  ► povídky
Že momentálně nepíšu, jak si blog píská, to je asi každému z vás jedno. Avšak už něco přes rok mám na stole rozdělaný projekt nazvaný prozatím Múzy kurtizán (také tomu nejspíš toto jméno i zůstane). Věnovala jsem ho Polgaře. Jen ho zbývá dopsat.
---
Varování: vulgarita a obscénnost, které prorůstají celým, zatím 80 tisíc znaků dlouhým dílem (ke dni 3.7.2012)
---
---
---
---


… "Ale Matko -"
"Už ani slovo, Egerie! Nemůžu si nadále dovolit být tvou mecenáškou. Už pro tento dům nejsi přínosem." Mater byla neústupná. Tržby za posledního půl roku klesly, avšak výdaje se zatím nijak neomezovaly.
"Ale -"
"Mlč, nedovolila jsem ti mluvit!" Hněvala se. Egeria byla svého času jednou z nejlepších kurtizán ve městě a její služby si nemohl dovolit jen tak někdo. Jenže každá žena v této profesi zažívá své vrcholy a pády. Často tvrdé. "Vždyť se na sebe podívej, je ti pětačtyřicet let! Dávno nejsi středem pozornosti," v hlase majitelky veřejného domu byl znát kousavý sarkasmus. "Za poslední měsíc jsi ztratila dva zákazníky!"
"Dokážu si najít lepší!" vykřikla na svou obranu žena. "Jen mi dej čas!"
"Lepší? To těžko," odplivla si matresa. "A čas už ti dávno utekl."
"Prosím, nevyhazuj mě na ulici…" Egeria padla před ni na kolena a lomila rukama jako dokonalá profesionální plačka.
"Ale mně nic jiného nezbývá!" zvolala Matka. "Buď se uskromníš, nebo budeš muset jít. Jsi už za zenitem, svůj vrchol jsi utopila v opiu a hříšně drahém hedvábí, Egerie. Mohu ti pomoci k soukromé živnosti, jestli chceš - jako projev mé dobré vůle ti do začátku nechám i tvého stávajícího villica puellara -, ale jako špičková společnice jsi skončila, tak si to konečně přiznej."
"Matko -"
"Nech mě alespoň domluvit, když už nic jiného, ty nevděčnice!"
Egeria sklopila oči. Odporovat téhle ženské bylo čiré bláznovství, to věděla už celé roky. Jenže připustit si, že má nejlepší léta své kariéry za sebou, bylo ještě bolestnější než tresty za odpor. Kdyže se tu ocitla poprvé? To už je hodně dávno. Jestli jí bylo dvanáct nebo třináct… Skoro si ani nepamatovala důvod, proč utekla t domova. A nyní měla přijít i o ten současný.
"Teď mě poslouchej," matrona ji propalovala pohledem. Bedlivě pozorovala unavenou kůži, která na bělostných rukou téměř prosvítala. Vady na jejím obličeji nedokonale maskovalo olovnaté líčidlo. Rudé rty dávno nebyly tak svůdné, jako kdysi. "Zítra půjdeš na úřad a necháš si zapsat novou živnost. Pronajmeš si byt v některém z blízkých, dobře zařízených insulae. Tam si budeš moct vodit, koho chceš."
"Insulae nemá ani ústřední vytápění," ohradila se Egeria. "Nehodlám se snížit na takovou úroveň." Pohrdlivě si odfrkla.
"Koukej si zvykat, holčičko. A buď ráda, že tě nevyženu rovnou na ulici jako prašivého psa!" rozkřikla se Matka. "Jak jsem řekla, svůj pohodlný život už jsi dávno promrhala. Nastal čas se uskromnit."
"Co když dům vyhoří?" v ženiných očích se usídlil strach, jenž pozoroval okolí skrze rozšířené zornice.
"Tak vyhoří, no a co! Takové věci se prostě stávají!" odsekla matresa. "Proto ti radím: vydržuj si alespoň takové zákazníky, kteří si mohou dovolit zaplatit. Až opustíš tento dům, už nikdy nebudeš mít nárok na peníze."
"Takže mě vyháníš?"
Majitelka mlčela.
"Je to kvůli ní, že jo," začala najednou Egeria. Popadla ji hysterie. "Kvůli tý malý čubce Sabině, kterou jsem musela učit, jak roztáhnout nohy do praku, co?! Chceš jí dát moje místo? Ale to já nedovolím!" Oči se jí divoce leskly. Vztekala se. Vyhrožovala.
"Tys ji nic učit nemusela," odvětila klidně Matka. "Na rozdíl od tebe, ona zákazníka umí uspokojit tak dobře, že se sám ještě vrátí."
"Ta? Pche!" odfrkla si rozhněvaná žena. "Přišla sem jako otrhaná coura ze špinavý ulice, a najednou umí šukat jako trojská Helena, jo?" Z tónu hlasu čišela závist v té nejčistší podobě.
"A už dost, Egerie! Odejdi z mého domu!"
"S radostí, Matko."
Ariadne zaslechla jen útržky poněkud vypjatého rozhovoru. Nechtěla poslouchat, jen se náhodou nachomýtla kolem, když se vracela z veřejných lázní. Ještě toho večera si ji majitelka lupanaria nechala zavolat a všechno jí vysvětlila. Svěřila se jí, jaké má s dívkou plány a co ji v nejbližší době čeká. Dostaneš nový pokoj a svého osobního villicia puellara, který bude dohlížet, aby tví zákazníci, noví i ti stávající, řádně zaplatili. Také se mimo jiné bude starat o výdaje za tvé róby a další potřebnosti. Bude vyřizovat pozvánky a starat se o tvé finance…
To nečekala. Právě se ocitla na hranici mezi 'obyčejnou' prostitutkou a kurtizánou, které mají výsadu bavit tu nejvybranější společnost. Kolika ženám v branži se dostane takové pocty?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama