Setkání u Děravého kotle (I. část/II, fanfic, 15+)

14. listopadu 2012 v 20:43 | Septima Severa |  ► povídky
To jsem se zase jednou nabažila internetových nesmyslů. A vzniklo z toho tohle - lehce nesmyslné a ironické vykořisťování Severusem Snapem. Bohové, jak já nenávidím fanfikci... Proč ji tedy sama píšu? Z dlouhé chvíle? Eh.


SETKÁNÍ U DĚRAVÉHO KOTLE

Venku byla zima. Zima a mokro. A stále ještě pršelo. Její hábit dávno promoknul a ona cítila, jak se jí chlad zařezává až do morku kostí, jako kdyby mu tohle tělo už dávno patřilo a on si s ním mohl dělat, co chtěl. Jektala by i zuby, kdyby si byla stoprocentně jistá, že to na ni neupozorní její potenciální nepřátele, kteří ji s největší pravděpodobností ani teď nespouštěli z očí. Přesto se ještě zmohla na posledních několik kroků po Charing Cross Street, než se zastavila přede dveřmi, nad nimiž zavrzala stará cedule. The Leaky Cauldron - Děravý kotel.
Otevřely se a temný chodník na okamžik zalilo skomírající světlo zevnitř. Shrbený Tom vykoukl ven a posvítil lampou na obličej pozdního návštěvníka. Jakmile ji poznal, jeho nepřirozený škleb se změnil v cosi, co nejspíš mělo znamenat úsměv. "Vítejte zpátky v Londýně," zazubil se a vpustil ji do tepla. Vděčně mu pokývla a prosmýkla se kolem něj, zanechávajíc za sebou na špinavé dlažbě mokrou stopu. Tom se ještě jednou rozhlédl do tmy mudlovského světa a taktéž zalezl.
"Měla jste dobrou cestu?" zahýkal svou otázku.
"Hmm," odpověděla. Na víc se únavou snad ani nezmohla. Plášť jí pleskal o lýtka, takže se za ní naráz otočilo několik hlav posledních hostů. Jestli jich napočítala osm, bylo to nejspíš moc vysoké číslo.
"Váš pták dorazil před několika málo hodinami. Pokoj je připravený," snažil se Tom vést alespoň nějakou základní konverzaci.
Jane se zarazila. Ona žádnou sovu, natož cokoliv jiného, přeci neposílala. "Já -"
"V pořádku Tome, já už se o slečnu Kaminskou postarám."
Prudce se otočila za hlasem, který vycházel odněkud shora, ze schodiště. Stál tam někdo, koho v první moment nepoznávala. Přesto se nedokázala zbavit pocitu, že ji Ministerstvo nenechá být ani na chvilku. Bezpochyby k nim patřil i ten, který ji pronásledoval už na King's Cross a jehož setřásla teprve před chviličkou. Dokonce byla toho názoru, že s ní musel zákonitě nasednout už do vlaku.
"Tak se opět setkáváme," onen hlas zněl nyní medově a nebezpečně blízko. Jeho majitel totiž stál přímo za ní.
"Kingsley Pastorek, předpokládám," sykla ona.
"Stále tak chladná? A já bláhový doufal, že na svých cestách pookřejete," pokrčil on rameny a pokynul jí, aby jej následovala do patra.
"Co po mně chcete? Řád se rozpadl, nejsem vám nijak ku prospěchu. Ani nemám žádné spojení na Smrtijedy."
Popadl ji za předloktí. Jeho pevný stisk ji bolel. "To jistě," usmíval se, když jí vyhrnoval rukáv na levé ruce. Musel však jen nelibě syknout, když místo očekávaného Znamení zla - o němž by přísahal, že se ještě docela nedávno na onom místě vyskytoval - tam byla jen obrovská neforemná jizva z nepřirozeně bílé zkrabatělé kůže. Letmo se toho místa několika prsty dotkl. "Časy se mění, viďte, Jane," pronesl varovně.
Mezitím vstoupili do prostorného, leč do zvláštního šera ponořeného ministerského apartmá, které tu Tom měl.
"Upřímně, co mě prozradilo?" zeptala se ona.
"Mudlovské noviny. Vyšel o vás pěkný článeček."
"Och, jak neopatrné," pronesla teatrálně. "To kvůli mně Ministerstvo kontrolovalo stovky nejen bulvárních plátků v tisícových nákladech za těch pár let? Fíha. Jsem slavná." Z jejích slov čišel sarkasmus.
"Být po mém, byla byste zatčena," odvětil Kingsley.
"Ale nejsem," odsekla. "Bystrozor se ve vás nezapře, Pastorku."
"Za to poděkujte svému příteli," při vyřčení posledního slova se zatvářil lehce znechuceně.
"Já nemám přátele -"
"To já vím," vmísil se do dialogu další muž, jenž se doposud úmyslně skrýval ve stínu. Splýval by s okolím, nebýt tak výrazné postavy s orlím nosem a cynismem, jenž se odrážel v každičkém jeho slovu jako mohutná ozvěna ve skalách. Severus Snape.
"Jestli mi chcete klást otázky, za nichž je potřeba veritaséra, mohl jste mi ho podat sám. Na to jeho asistenci nepotřebujete," utrousila Jane jedovatě, pozorujíc každý pohyb toho podivného, přerostlého netopýra.
"To jistě nebude nutné. Posaďte se, prosím," vybídl ji a ukázal na židli u stolku, jejíž kožené polstrování s věkem popraskalo. Ačkoliv chtěla říct něco na protest, naprázdno polkla a poslechla.
Snape se vynořil ze svého stinného úkrytu. Jeho obličej vypadal ve světle několika svící jako tvář voskové figuríny a škleb se s každým dalším krokem pozvolna měnil v něco, co by za normálních okolností mohlo připomínat náznak úsměvu. Téměř. "Dlouho jsme se neviděli, slečno Kaminski," řekl uštěpačně, zatímco kolem ní kroužil jako sup.
"To jistě," odvětila, dívajíc se na prázdnou desku stolu před sebou, a přehodila si nohu přes nohu. "Nevypadá to ale, že byste za mé nepřítomnosti strádal, Severusi."
"Kam tím míříte?" zarazil se.
"Podle všeho jste byl zaneprázdněn se slečnou Grangerovou - mimochodem, jak se jí vede?"
Severus Snape jen zavrčel nelibostí.
"A nejen s ní. Občas jsem až zapochybovala o vaší sexuální orientaci. Měla jsem o vás vyšší mínění," pokračovala Jane ve svém polovičatém triumfu.
"Z čeho tak usuzujete?" jeho hlas zněl najednou trochu přiškrceně. Jako by se mu tento směr konverzace nějakým způsobem příčil, což byla nepochybně i pravda.
"Početla jsem si. Ženy bych ještě překousla, ale Malfoyovi? Black? Potter? No to si ze mě děláte srandu…" Narážela na spousty povídek, jejichž hlavní postavou měl být čaroděj, jenž právě stál přímo nad ní a propaloval ji pohledem, o kterém se ovšem rozhodně nedalo říkat, že by byl nenávistný. "Se mnou jste nikdy nic takového nedělal," rýpla si.
"Nebuďte bláhová," zkřížil ruce na prsou, drže cípy svého hábitu. Dokonalý netopýr.
"Nejsem bláhová. Ačkoli… faktem zůstává, že já se rozhodně nemohu chlubit polovičatou krví… Anebo co vlastně vás na Grangerové přitahuje? Počkat - měla bych se zeptat, co slečnu Grangerovou přitahuje na vás…" Ironický nádech v té větě neušel ani Kingsleymu Pastorkovi.
"Vy snad žárlíte," ohrnul Snape nos.
"Na co bych měla žárlit?" chtěla vstát, avšak Pastorkova pohotová ruka ji zatlačila zpátky, takže jí nezbylo než se uvelebit na židli. "Myslíte snad na ten zástup fanynek, pro které nehnete ani brvou? Vida, Rowlingová vás zahrnula do svých lehce nesmyslných fantastických memoárů pana Pottera a najednou se objevíte jako hlavní aktér v minimálně polovině případů produkce psaných blábolů rádoby začínajících pisálků. Majoritní část toho stojí za houby a z jistého podílu je mi na zvracení. Tohle vám snad mám závidět? Popularita zjevně není vše, sám jste kdysi to řekl." S každým dalším slovem se cítila dopálenější.
"Jestli narážíte na to, že ho vyslýchala celé hodiny, potom vůbec není o co stát. Je horší než Rita Holoubková," vložil se do toho Kingsley.
"Já se o to neprosil," utrousil Severus sarkasticky. "Ta ženská byla ďábel."
"To jistě," přitakával mu Ministr kouzel, doufaje, že se rozhovor zrovna v tomto duchu dále rozvíjet nebude.
"Vy se do toho nepleťte," zasyčela Jane a nejspíš toho muže na pár chvil i zaskočila. Ovšem ten nakonec jen přikývl a odporoučel se, byť se tvářil notně kysele. Také si s ní chtěl promluvit a doufal, že se Severusem Snapem nemá žádné nevyřešené účty, které by jeho záměr zkazily. Neměl však ani nejmenší ponětí, že mezi nimi teď stál spor nový.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Polgara | Web | 14. listopadu 2012 v 21:39 | Reagovat

Není to špatné, je na tom vidět, že umíš psát a hraješ si se slovy.
Navíc i svým způsobem dodržuješ charaktery postav, takže tahle povídka by se dala zařadit mezi to lepší, co na internetu koluje. Pořád však čekám, co od toho mám čekat dál a jakým směrem se tvůj fan fiction příběh bude odvíjet.

2 Septima Severa | Web | 14. listopadu 2012 v 21:43 | Reagovat

[1]: To raději nechtěj vědět. Recese. A vykořisťování. :-D

3 es ef | Web | 14. listopadu 2012 v 21:53 | Reagovat

Výborný to je!

4 Lady Diabolus Aki Mortem | Web | 14. listopadu 2012 v 22:25 | Reagovat

[1]: Souhlasím se vším. Mimochodem, tohle je jedno z nejlepších fanfic, co jsem kdy četla. :D

5 Mary-Ane | E-mail | Web | 14. listopadu 2012 v 22:34 | Reagovat

Tak to je bomba!!! Fakt vtipný, hlavně to o Severovi a Hermioně :))) A teda dalších a dalších dvojicích, ve kterých figuruje profesor lektvarů :)

6 Jan Stanislav | Web | 15. listopadu 2012 v 13:17 | Reagovat

:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama