Čtení na etapy (ne)zakázáno

9. ledna 2013 v 11:21 | Septima Severa |  ► Daily Telegraph (aktuálně)
Raději dělat jednu věc pořádně než dvě věci polovičatě - tak tomu mě fakulta vyloženě odnaučila. Nejen, že se stále snažím věnovat se i svým koníčkům, takže dělám asi tisíc věcí najednou a nějakým záhadným způsobem dokážu nad většinou i racionálně uvažovat, ale už jenom to kvantum literatury, co k tomu musím načíst… Dobrá, nebudu přehánět. Ale to, co studuju, mě opravdu zajímá, takže se stěží spokojím s jednou prezentací a třemi řádky ve skriptech.
"Důležitý bude, že budeš mít titul!"
Pokud jste tohle taky slyšeli (a máte ještě špetku zdravého studentského rozumu, ačkoli ten nejspíš o zdraví dávno přišel), dáte mi nejspíš za pravdu, že je sice pěkné mít titul doktora, ale bez toho, aniž byste něco o svém oboru věděli, do práce opravdu vlézt nemůžete (pokud jste ovšem neměli to štěstí a jako inženýři z VŠCHT nevlezli do poslanecké sněmovny, tam "práci" našel snad každý tajtrdlík, odpadlík a přeběhlík).
Zas to ovšem nemůžeme táhnout k druhému extrému. A to, že "školu je důležitý vychodit, ne vystudovat".
Ajaj, na to, že jsem uprostřed zkouškového, mám nějak velkou chuť se vybavovat na blogu… To je najednou povinností, jenom abych nemusela zírat na vzoreček pro změnu entalpie.

Ale zpátky k mé původní myšlence.

Mám toho teď docela dost (a plný kecky, pokud mi rozumíte), protože se mi na stole kupí hromada knih, které musím nutně prozkoumat. U přátel knihomolů to bude asi všude obdobné - tedy až na ty tituly. Ještě před koncem roku jsem si stihla udělat výpisky z nervové soustavy a neurofyziologie. Dokážete si představit, jak šílený okamžik nastal, když jsem přišla do knihovny 1. LF UK a řekla, že potřebuju půjčit Králíčka a Myslivečka? Teď mám na stole Histologii (Renate Lüllmann-Rauch), skripta z Obecné chemie (Sedláček et al.), knihu Mitochondria (Immo E. Scheffler), která je hrozně zajímavá, ale jsem příliš líná překládat ji do češtiny. Pak Genetiku (D. Peter Snustad) a The Cell Biology (Thomas D. Pollard). A tu přípravu na zkoušky IELTS raději vynechávám, to je kapitola sama pro sebe.
Tak zaprvé, rozhodně to není zdaleka všechno.
A zadruhé, už mě začíná ubíjet to, jak tu pořád plavu ve vědomostech a nemůžu pokračovat ve čtení něčeho "normálnějšího".

Momentálně mám stále rozečtený Shantaram (Gregory David Roberts). Opravdu mě baví, konečně je to něco jiného než číst stále dokola historické romány a sci-fi povídky. Je to… generální fikce s nádechem autobiografie z bombajského podsvětí. A čte se to kupodivu docela dobře, ačkoli jsem nejednou musela mít po ruce slovník. Že už asi půl roku čtu podruhé Silmarillion (J. R. R. Tolkien), to by nemělo překvapit. A chystám se na Dům o tisíci patrech (Jan Weiss), na který mě navedla Aidri, plus k tomu přidám ještě Pokání od McEvana. Dlouhodobě si cvičím angličtinu ještě na kompletním Sherlocku Holmesovi (Sir Arthur Conan Doyle) a Horatiu Hornblowerovi (C. S. Forester). Dalších plánů je dost a dost, chytám inspiraci, abych dokončila svou Book Challenge, znáte to.
Takže to nejde jinak, než…
ČÍST NA ETAPY.
Mamka vždycky, když jsem byla malá, říkala, že to nemám dělat, že z těch knih nebudu nic mít. Kupodivu to ovšem ještě zvládám a děje se mi nemotají. Ani si nepletu postavy (leda tak ty v rámci jedné knihy, protože - co si budeme namlouvat - zrovna Silmarillion je tak trochu oříšek, a proto stojí stranou, chudáček).
Zvládám to.

A docela mi to čtení na etapy i vyhovuje, takže ho hodlám praktikovat nadále. Například cestou do školy, kdy si otevřu jednu knihu, na přednášce, kde zapnu diktafon a otevřu druhou knihu a tak dál.
Přesto jsem zvědavá, milý čtenáři, s jakým názorem na věc přijdeš ty a jestli se mi to pokusíš rozmluvit. A vůbec, mám chuť sondovat. Takže: co teď máte tak porůznu rozečteného, kde nejraději čtete a jak zvládáte tolik postav?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 maglaiz | E-mail | Web | 9. ledna 2013 v 11:51 | Reagovat

"Zábavné čtení" o zkouškovém znám již z loňska důvěrně, aneb zdravím monsieur Le Goff. Mimo to mám rozečtených asi ještě 13, 14 knih. Ne, děje ani postavy se nepletou. S tím nemám problém. Dokonce když otevřu knihu vím, kde jsem v ní přestala, aniž bych pohlédla na předchozí odstavec. A upřímně, ono je to nutnost mít o zkouškovém rozečtené i jiné knihy než ty od(p)borné :-D

2 Míša | E-mail | Web | 9. ledna 2013 v 16:19 | Reagovat

No, když na mě lidi koukají, že se učím, a ptají se, jak je to těžké, načež mi argumentují taháky, mám chuť je něčím prohodit. Já taky šla do školy s tím, že se chci něco naučit a zvlášť, když mě daný obor baví.

U článku jsem si uvědomila, kolik knížek mám rozečtených, kolik jich chci přečíst a kolik jich stále kvůli studiu odkládám. Bohužel už mám zamotané postavy v nedočtených knížkách od Zoly, takže si všechno budu muset přečíst znova. A když mám hodně postav v knížce? Vezmu si tužku a papír a pěkně si napíšu kdo je kdo, udělám pár šipek a pak se k tomu vracím :)

3 Septima Severa | Web | 9. ledna 2013 v 17:30 | Reagovat

[2]: To bych taky mohla začít praktikovat. A hodila by se mi k tomu rovnou taková ta obrovská tabule, abych si k tomu mohla natěsnat ještě kupu chemických vzorečků :)

4 Míša | E-mail | Web | 9. ledna 2013 v 17:36 | Reagovat

Jojo, takové ty mazací na zeď. S barevnými fixkami. :D Dobrý nápad ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama