Pozor, pes v posteli!

1. března 2013 v 12:47 | Septima Severa |  ► Daily Telegraph (aktuálně)
Společná domácnost.
Mít psa je občas docela prů… švih.
Je docela slušný rozdíl pořídit si jezevčíka nebo bernardýna. Ale což teprve boxera? Anebo rovnou dva? Žiju v tak trochu invalidní rodině se dvěma boxeřími slečnami. Vlastně… s matkou a dcerou, takže je to svým způsobem taky taková invalidní rodina.
Jeden by řekl, že třicet kilogramů není žádná váha. Ale venčit najednou téměř šedesát kilogramů živé váhy, a ke všemu stylem "na všechny světové strany, nejlépe najednou", je často příšerné. A po nějaké době možná i úsměvné, ovšem mně do smíchu vážně není, když mám ráno vstávat do školy a ještě si přivstat a venčit.
Ale o tom s vámi mluvit nechci.
Dlouhodobé pozorování behaviorálních projevů svých psích miláčků jsem se snažila vytvořit nějakou škálu chování takového nejlepšího přítele člověka v posteli. Prosím, pokochejte se tím, co z této (pa)studie vylezlo.



Pes conquistador:
Takový trošku exekutor - zabaví, na co přijde, zabere to ve svém jménu a nepustí to, dokud nevyčerpá všechny výhody. Takže žádné polštáře ani peřina. A pokud to budete zkoušet vyměnit za pamlsek, vyjde vás to buď hodně draho, anebo vám lest vylákání nevyjde vůbec. Pes přijde, vyškubne vám piškot z ruky, ani se nenadějete, a je zase zpátky ve své závěji.

Businessman:
Má propočítáno, za kolik piškotů nebo jiných pamlsků vyměníte podprsenku, spodní prádlo, ponožky, utěrky, kapesníky, brýle i telefon. Číhá na správný okamžik, vypaří se jako pára nad hrncem a už si v hlavě propočítává, jaký výtěžek laskomin z toho bude tentokrát.

Pes sběratel:
Takový miláček natahá do postele všechno. A je naprosto bezpředmětné bavit se tu jen o oblíbených hračkách, protože vedle nich tu také občas skončí nějaké to prádlo čerstvě načesané ze sušáku, tu zapomenutá ponožka z koupelny nebo hadr na podlahu, anebo trocha exotiky - například koupené těsto na jablečný závin. Samozřejmě rozbalené a z poloviny zhltnuté.

Pes kapsář:
Vysmýčí každý kout kapes vašeho županu, a to ještě dřív, než ho vůbec sundáte, když si jdete lehnout. Pak zabere své oblíbené místo, jež je shodou okolností i to vaše oblíbené, a poraďte si s tím, jak chcete.

Náruživý čtenář:
Probudili jste se ráno se spoustou papírků kolem sebe? Tak to gratuluji, protože váš pes právě objevil kouzlo čtení - a za oběť mu s největší pravděpodobností padla vaše oblíbená kniha, kterou jste nechali na nočním stolku.

Bojovník:
Divíte se, že vám záhadným způsobem zmizely z povlaků knoflíky? Za to poděkujte svému štěněčímu čtyřnohému miláčkovi, kterého přepadly ze zálohy, když odpočíval. Alespoň se postaral, že vás již ty malé kulaté potvůrky obtěžovat nebudou.

Pes obdorník:
Takového jedince můžete najít prakticky kdykoli a kdekoli, jeho kamufláž je tak dokonalá, že vás jistě překvapí. Tu splyne se záhyby rozestlané peřiny, anebo zmizí pod záplavou polštářků. Dokonce si vám může zalézt i pod deku! Takový pes si umí dosyta užívat výhod sdílení jedné postele. Ale pozor, aby tam na vás bylo ráno ještě nějaké místo. Může se totiž dost dobře stát, že vás vystrnadí na pelíšek vedle postele, kde se probudíte v těch nekrkolomnějších akrobatických pozicích, a on se vám bude tiše vysmívat.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tereza Matoušková | E-mail | Web | 1. března 2013 v 13:47 | Reagovat

Knihu mi ňufina roztrhala jenom jednou. Následoval takový sajgon, že od té doby chodí kolem knihoven obloukem.

2 Viv Zombie | Web | 1. března 2013 v 14:40 | Reagovat

Heh, pořád chci Bílého švýcarského ovčáka, ale když to tak čtu, tak nevím a nevím.:D Já mám čivavu, i když převážně je to mazel otce a matky, ale je napsaný na mě.A to je takový pes pedofil, řekla bych, kvůli němu jsem musela schovat všechny plyšáky a jiné předměty, protože mi je kradl a nosil k sobě do pelechu, myslím, že každý si sám představí, co se s nimi potom stalo. Jinam, čivavák váží asi 2kg, takže s ním problémy nemám, jak něco ukradne, tak mu to vezmu a je to, ale když třeba zaleze do ďoury mezi zdí a skříní, to je pak těžké dostat (většinou jídlo) zpět.:DHezký článek.

3 Colorizování | Web | 1. března 2013 v 15:35 | Reagovat

Dobrý no :D

4 Septima Severa | Web | 1. března 2013 v 16:36 | Reagovat

[1]: Sajgon já nemohla udělat, protože mi tehdy bylo dvanáct, přijela jsem z tábora později než ona z chovné stanice, takže se to sečetlo a já byla poslední ve smečce. A moje knihy zamozřejmě nejoblíbenější.

[2]: Babička má čivavu, strašně ji překrmuje a navíc se jí bojí, když na ni trošičku zavrčí. Někdy je docela sranda pozorovat ji, jak to vyměňuje za pamlsky. Bohužel, to zvířátko je tak aktivní zloděj, že má hnedle pět kilo. Bohužel.

5 redfox222 | 1. března 2013 v 18:05 | Reagovat

Ještě bych dodal chronické ohluchnutí při puštění z vodítka :D Jinak musím souhlasit, máme doma leonbergera, který miluje obchodování. Knihy a knoflíky naštěstí přežili, na kousání má plyšáky

6 Septima Severa | Web | 1. března 2013 v 19:31 | Reagovat

[5]: To o ohluchnutí a dalších vylomeninách si nechávám na někdy jindy ;) Článků o společné domácnosti s psí smečkou asi bude docela dost :-D

7 Taychi | E-mail | Web | 1. března 2013 v 21:08 | Reagovat

Pamatuju si, když jsem spala na gauči u tety... Na jedné straně táta a na druhé já. Z jedné strany chrápe otec a z druhé Deny, nebo-li boxer... :D

8 Bonnie | Web | 1. března 2013 v 21:34 | Reagovat

Vtipně napsaný. Kamarádka má labradora, a prostě jsem měla svoje oblíbené tepláky.. KONEC, prostě ne. Kousnul mě do zadku, přičemž si urval kousek látky. Myslela jsem, že jí zabiju. No, dneska jsme už velké kámošky tak snad dobrý.. -.-

9 Katrin | Web | 12. března 2013 v 15:15 | Reagovat

Bezchybný výlev o knoflíkách :D
Jinak, každé štěně kouše, co mu pod čumák přijde, ale na druhou stranu musí vědět kam nesmí, například na stůl nebo čumákem do talíře :)

10 lili | 28. března 2013 v 10:59 | Reagovat

Nádhernej pejsek :)

prosím o klik, moc mi to pomůže :) http://www.kupi.cz/?u=ahbh2

11 Wizie | Web | 28. března 2013 v 14:31 | Reagovat

Náš pes do postele naštěstí nesmí, a spíš než trhání různých věcí si pošmákne na piškotech, ale babiččina fenka, to je teprve něco. Velká je asi jako boxer, a vzhledem k tomu, že babička psy miluje a není schopná jim cokoliv zakazovat, navykla si spát v posteli. První noc s ní jsem myslela, že se zblázním. Nejen že jsem měla poškrábané celé tělo a zničené pižamo od toho, jak do mě neustále kopala a drápala, ale měla jsem co dělat, abych se udržela na posteli. Doteď nechápu, jak jsem se na těch patnácti krutě vybojovaných centimetrech matrace mohla udržet, natož spát. Navíc, když pes ze spánku vrčí pokaždé, co se ho nechtěně dotknete jakoukoliv končetinou. :D

12 Septima Severa | 29. března 2013 v 22:19 | Reagovat

[11]: Taky bych se divila. Naštěstí ty naše dobračky nevrčí, ale dokážou tě účinně vystrnadit z postele natolik, že tam sedíš a půl noci prokoukáš do blba. Někdy to je fakt o hubu. Zvlášť, pokud mají psotník a zdá se jim, že běží kdovíkam. To pak setřesou z postele i toho sedícího.
A z křesla jsem moc rozlámaná, než abych si v něm ustlala :-D

13 Jana | Web | 15. června 2016 v 18:56 | Reagovat

Super pejsek

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama