Červenec 2013

Šestý level Pravopisné genocidy

15. července 2013 v 20:42 | Septima Severa |  ► žvásty, žvásty, žvásty
26. ledna 2013 jsem tu zveřejnila článek Pravopisná genocida v pěti levelech. Shrnula jsem v něm pět stadií pravopisného barbarství, počínaje dokonalostí a konče doktorem.


Level 1: Like a sir.
Level 2: "Je 'dceřiný' nebo 'dcceřinný'?"
Level 3: Trolol face.
Level 4: "Pravopysná genocida. Heh?"
Level 5: Doktor.


To jsem ještě netušila, čím mě opět překvapí Televizní noviny na Nově. A já tak nemohu jinak než reagovat přidáním šesté úrovně.



Level 6: Média.
"Psychiatryně."

No ovšem to si ze mě děláte doopravdy prdel. Je psychiatrička, ne psychiatryně. Jak takovou věc vůbec můžete pustit do éteru???
Ptám se zas a znovu, jestli televizní stanice pro své zpravodajství vůbec investují peníze do někoho, kdo by jim kontroloval pravopis. A škrtal ty jejich patvary, co jsou schopni vymyslet. Protože to zdaleka není jediný prohřešek. A hlavně - Nova není jediná televize, která tyhle vroubky má.
"Kterýho amatéra napadlo napsat takovouhle pitomost, sakra?"
Když mi kamarádka na Skype napsala, co problesklo na televizní obrazovce, málem jsem balila svůj pas a blokovala si letenku do státu, kam bych emigrovala. Lidi, já se pomalu začínám za tenhle národ stydět dvojnásob. A víte co je na tom nejlepší? Děti tyhle sračky z televizní obrazovky ještě milerády přejmou.
Takže: "Zařaďte si do slovníku."
Face palm.

La Histeria (drabble)

13. července 2013 v 20:43 | Septima Severa |  ► drabbles
"Dal jsem jí sedativa, teď bude nějakou dobu spát."
"Děkujeme, pane doktore."
"Jen mi řekněte jedno: opravdu byla tak fixovaná na toho křečka?"
"Chytila hysterický záchvat, když pošel."
"A nepřemýšleli jste o koupi nového?"
"Víte, můj manžel už do domu žádné zvíře nechce… Strašně prý páchnou."
"Aha."
"Možná později, až bude větší, bude moct mít něco, co bude venku…"
"Madam, do té doby se vám vaše dcera vymkne z rukou."
"Co tím myslíte?"
"Pravou diagnózou není počáteční stadium hysterie, nýbrž rozmazlenost. Bude stačit, aby si dupla nožkou."
"Ale můj manžel -"
"Váš manžel toho křečka otrávil, viďte."

"Jak to víte?"

V hotelu nuda prostě nemá šanci

13. července 2013 v 12:53 | Septima Severa |  ► Daily Telegraph (aktuálně)
Ze všeho nejdřív... Follow my blog with Bloglovin'.



Psala jsem už minule, jak je to se mnou a s prací. To, že momentálně kotvím leda tak na hotelové recepci, jste si tedy již dávno mohli přečíst.
Kdo říká, že je v práci nuda, má pravdu. A zároveň nemá.
Dala jsem vám stručný přehled hostů, respektive těch "nej" zážitků s hosty. A psala jsem dokonce i o mentálně jaksi mimo tabulky pobývajícím Němci, panu F. Víte, on ten pan F. zase všemu nasadil korunu.
Už roky do apartmánu pravidelně jezdí německý zástupce firmy, co si v překladu říká Housenka. Říkejme mu pan K. Ten se tu už chová jako doma. Naštěstí je příjemný, tudíž v tom nevidím problém a není tedy důvod mu to netolerovat. Jenže včera ráno potřeboval odjet ve tři čtvrtě na sedm na letiště. A tak si šel přeparkovat to půjčené žihadlo a nechal při tom otevřené vchodové dveře dokořán. Žádný problém.
Jenže pan F. pak nepřišel na snídani a volala nám dokonce i policie.

Práce v hotelu mě baví. A zároveň štve.

10. července 2013 v 21:11 | Septima Severa |  ► Daily Telegraph (aktuálně)
Už je to přes rok, co si táta pronajal jeden nejmenovaný hotýlek (takovou komornější záležitost, má jedenáct pokojů a jedno apartmá) v Braníku. A pro mě je to příležitostná brigáda. Navíc je tam přes rok docela klid, takže když mi to doma už leze krkem, není nic lepšího než se sbalit a rozložit si svých pět švestek tam.

Od svých šestnácti let už jsem si prošla docela dost brigád, většina z nich byla zaměřená na hotelnictví a gastronomii (přirozeně, protože matka to vystudovala v Poděbradech a otec si v tom směru zařídil živnostenský list). Začínala jsem v restaurační prádelně. Mandlovala jsem ubrusy a žehlila zástěry, než jsem "povýšila" na servírku. V tom samém podniku. To ještě fungovala restaurace v Mánesu na nábřeží a o víkendech se tam v klubu tančilo (dobrá, přiznávám, že revivaly, oldies a dechovka není zrovna můj styl a vstávají mi z toho chlupy na zátylku, ale salsa zas až tak příšerná nebyla). Taky jsem nastoupila do hotelové restaurace (steakhousu a pizzerie) v Dolních Měcholupech, odkud mě seriózně po čtrnácti dnech vypakovali, že prý nemají na vyplacení brigádníků. Svoji práci jsem fakt neflákala, ale ta ženská nikdy nebyla moc příjemná. To je, když povýšíte z řadové cukrářky na výkonnou ředitelku hotelu moc rychle. O to více mne zarazil fakt, že jen jsem dostala výplatu "na dřevo" a vyklidila skříňku, přijali nové učně z hotelové školy.