O autorce blogu

25. srpna 2013 v 17:46 | Septima Severa
Povýšila jsem, a tak informace ze starého článku už dávno neplatí.

Stále jsem místy cholerická a možná kresbou nadaná, blog jsem zřídila dne 9. ledna 2008, abych vám zpřístupnila svoji tvorbu, za niž bych se nejspíš ovšem styděla, kdybych ji po tolika letech znovu četla.
I po dlouhé době mám stále v oblibě hudbu, avšak její žánr se poněkud změnil. Sice zůstávám i nadále věrná svým hvězdám Muse, Coldplay a Paramore, ale nevyhýbám se ani soundtrackům obsahujícím i vážnou hudbu. Taky jsem si zamilovala ticho. No co, asi už stárnu.
Už dávno nejsem gymnazistka. Z Akademického gymnázia jsem přesedlala na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde prozatím studuji bakalářský obor Biologie. Jak budu pokračovat dál, to prozatím nevím, rýsují se mi však nové obzory - a s největší pravděpodobností studium dokončím na druhé straně zeměkoule. Do té doby se ale budu snažit, abych nevyhodila laboratoř do vzduchu, anebo neotrávila sebe ani své kolegy.
Pořád ještě přispívám na DeviantArt, fotografování a malba mě ještě neopustily (co se fotografování týče, objevuji kouzlo člena komunity na National Geographic). Jenže spolu s novou školou jsem si založila i nový blog na Blogspotu, kam píšu články spíše ze života vědce, než abych tam zveřejňovala své povídky. Jak tento blog, tak i blogspot máte možnost sledovat na Bloglovin'.
Ostatně, poslední dobou už moc krátkých věcí nenapíšu a kapitoly z těch dlouhých si nechávám víceméně pro sebe - co kdybych se náhodou rozhodla zúčastnit se nějaké soutěže?
Stále se snažím hodně číst. Knížek tu mám dost a dost, ale téměř každý měsíc si domů přitáhnu nové. Ty pak skončí na hromadě na stole, dokud mne nezavalí a já je neuklidím do knihovny, jež už dlouho praská ve švech. Oblíbila jsem si i internetové povídky anglicky píšících autorů a některé z nich překládám. Uvidím, jestli se přemůžu a zveřejním je alespoň tady. Také jsem narazila na "17 problémů, kterým jen milovník knih porozumí", kde mě pobavilo "Když se tě někdo zeptá, jaká je tvoje oblíbená kniha, a očekává, že jmenuješ jen jednu". No, tento paradox jsem zažila poměrně nedávno, když se mě kamarád zeptal, jaké je mé oblíbené zvíře.
… Taky už nemám dva psy.

Ale kofein mi v žilách koluje pořád.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 literarni-klub | E-mail | Web | 27. srpna 2013 v 21:25 | Reagovat

Zdravím tě jménem Literárního klubu, jehož jsi členem. Klub byl delší dobu neaktivní, ale také už je nějakou dobu zpět a nám se poztrácely emaily z vašich přihlášek. Proto tě prosím, abys poslal/a email na klub.literarni/zavináč/gmail.com a do předmětu napsal/a "Kontakt".
Připojuji, že členové, kteří se neozvou, budou po dalším několikerém upozornění z LK nejspíš vyhozeni.
S pozdravem,
hustokrutopřísný tým LK.

2 sarush ef | Web | 29. srpna 2013 v 14:40 | Reagovat

Vypadáš na zajímavou osobnost.

3 Katrin | Web | 14. září 2013 v 16:59 | Reagovat

Skvělé, budu ti moc držet palce, ať se ti na škole daří, a prosím tě, pokus se neskončit jako Irwin :)

4 Septima Severa | Web | 15. září 2013 v 0:40 | Reagovat

[3]: Irwina (snad) následovat až na bariérový útes nebudu, s rejnokem není radno si zahrávat. Ale tak kosticovci mě rozhodně nepokoušou, neotráví, nezabijou... A byla by škoda, kdyby nebyl nikdo, kdo by se jim věnoval. To člověk létá do vesmíru, aniž by znal vlastní planetu. Tak to jdu změnit :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama