Paradox života ve městě

5. srpna 2013 v 20:48 | Septima Severa |  ► Daily Telegraph (aktuálně)
Ne že bych se sama nedokázala nijak zabavit, ovšem po neskutečné době mi vítr do plachet konečně nahnaly i noviny. V MF DNES z 5. srpna vyšel v publicistice článek podle mého gusta. Invaze řvounů. To si zase jednou musím namasírovat ego…

Obyvatelé měst si stále častěji stěžují na krákání, kvákání, kokrhání či jiné zvukové projevy volně žijících živočichů. Ti se totiž kvůli lépe dostupné potravě i lepšícímu se životnímu prostředí mezi domy stěhují. Jenže městský lid nemůže kvůli hlučným "sousedům", na jejichž projevy není zvyklý, spát a hartusí. Přitom městský hluk už mu spánek neruší.


Žiju v jedné z pražských čtvrtí, kam je příliv strak a sojek přímo obrovský. Téměř denně mi nějaká sedí na balkoně a čumí do okna. Od tři čtvrtě na šest ráno už tu hartusí a nepřestanou většinou do večera. K tomu se občas přidá některá ze tří sojek, jež tu žijí, a mám o koncert postaráno. Taky tu pozoruju párek holubů hřivnáčů. Ale stěžovat si na to, že kvůli živočichům (kromě hádajících se sousedů) nemohu spát, to nemůžu. Tak, jako jsem si zvykla na hluk Jižní spojky a vlakové trati do Českých Budějovic, si zvyknu i na přírodu. Tak se třeba od pěti ráno už nevyspím, protože budou zpívat ptáci pod otevřeným oknem (věřte mi, že vřískající děcko je ale taky zážitek za všechny prachy). Ale to taky nesmím proflámovat celou noc, abych byla druhý den v práci čerstvá.
Nevadí mi holubi, straky, sojky, cvrčci ani papoušci a pes, co jako největší chudák pořád vyje u okna, protože ho majitelka nechává doma samotného. Mně vadí spíš soused, co už od sedmi ráno vymazluje na dvorku svého Harleye. Až pětkrát denně.
Já jsem na rozdíl od jiných ráda, že se zvířata stěhují do měst. Je to známka toho, že se podmínky pro život zlepšují - tedy jak kde. Například lišky a bažanti za tratí žijí spíš na smetišti, poněvadž člověk je prase a musí vyvážet odpad na nelegální skládku.

Lidé naříkají i na chrochtající divočáky, vrkající holuby, vrzající luční koníky nebo třeba kokrhající kohouty.

Lidská hloupost nevymizela. U všech bohů, jsou lidé plémě tak naivní, anebo tak pitomé? Místo aby si člověk přivykl na zvířecího obyvatele, raději si na něj bude stěžovat. Nejraději by všechno vyhubil a zastavěl. Aby to tu vypadalo jako na Coruscantu - žádné místo pro živočichy, kteří mají ovšem úplně stejné právo na život, jako my. Žijí tu mnohdy déle než lidé, stovky let spolu koexistujeme. Tak proč to nejde i teď?


Já nechci žít na planetě, kdy jediné, co na obloze uvidím, budou plechové stroje, a dalším generacím budu muset zvířátka ukazovat jen v obrázkových knížkách. O životní prostředí se má pečovat a hýčkat jej, ne hubit pesticidy, zvířata odchytávat a stěhovat co nejdál, aby náhodou nenašli cestu zpátky. Přece je nelze zavřít do zoo jako něco exotického, to by bylo jako s koncentračními tábory. A dost silně pochybuji, že by se člověku líbilo za mřížemi.


"V dnešní době mají lidé obavy takřka ze všech forem soužití s volně žijícími živočichy, ačkoli s nimi žijí stovky i tisíce let. Mnoho z těch obav vyplývá z neznalosti a předsudků," analyzuje remcaly ornitolog Viktora. To podle něj vede i k tak bizarním situacím, jako jsou třeba reklamace u developerů budujících zejména satelitní městečka. Do nich se lidé stěhují pod vidinou sloganu "romantické soužití s přírodou". Jenže když se jim na domě uhnízdí pták, nadávají.

Jestli má člověk vymytý mozek některými katastrofickými scénáři typu Zrození planety opic, tak se nemá dívat na televizi (speciálně v případě Planet of the Apes ani číst knižní předlohy). Člověk měl dost času naučit se s přírodou koexistovat. Bohužel to dnes vypadá, že se přírodě spíše jen vzdaluje, a ani veřejná zeleň ve městě to zrovna dvakrát nezachraňuje.
Věřte mi, že mnohem rušivějším elementem je nepřizpůsobivý soused než "nepřizpůsobivý" pták. Ačkoli dá člověk hodně na statistiky a nakonec se ještě rozhodne argumentovat tím, že hluk nad sedmdesát decibelů je zdraví škodlivý, ať si laskavě uvědomí, že úplně stejně - ne-li ještě víc - škodlivé je bydlení vedle hlavního tahu do centra, u ulice 5. května, kudy se někteří pitomci prohánějí i stokilometrovou rychlostí. A pokud tedy chcete odstěhovat skřehotající žáby ze zahradního jezírka, měli byste také zakázat automobilovou dopravu (anebo omezit rychlost na pětadvacítku, kterou ovšem nikdo stejně dodržovat nebude).
Další věc, že například lišky a divočáky do města lákáme sami, stejně jako mývaly v Severní Americe. Jsme totiž skvělý alternativní zdroj potravy - vyprodukujeme tolik odpadu, že není těžké v něm najít něco k snědku. A když to nezabije bezdomovce, nezabije to ani tu zrzavou potvoru. A to nemluvě o holubí havěti, kterou například nejen v Paříži krmí kolemjdoucí hranolky z McDonalds (a na sídlišti u Alberta zase důchodci pečivem). Anebo případ medvědů a převrhnutých popelnic, to také mluví samo za sebe.
Tak proč by se zvíře mělo namáhat při shánění potravy a zbytečně vydávat energii, když mu člověk potravu nevědomky sám podá až do zobáku?


Jenže když už se nám i do Hostivaře občas zatoulá i vysoká, je spíš alarmující počet zvířat, jež nepřežila srážku s dopravními prostředky (a v případě populace bažantů ani střet s bezdomovci v lesní kolonii v Malešicích). Teď nemluvím o škodě na majetku, i když věřím, že taková promáčklá kapota a zničené přední sklo taky není důvodem k jásání. Nezachrání je ani varovné dopravní značky, natož dálková světla.
Měli bychom si uvědomit, že jsme to my, kdo je tu invazivní druh. A jsme vrcholoví predátoři. Zničíme, co se dá, abychom nad tím mohli lomit rukama, až už bude příliš pozdě. Jsme totiž jenom hloupí lidé.
Člověk musí prostě znovu najít cestu k toleranci.

Zvykejte si. A radujte se, že je ve městě zase jednou "obyvatelno".



-----
zdroje obrázků:
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Monica Otmili | E-mail | Web | 5. srpna 2013 v 21:36 | Reagovat

Než su se přestěhovala, straky se pravidelně namlouvaly na protější střeše. Město, které má uvnitř část přírody, to se mi líbí, i přes toho cvrčka, který mi nedávno dva dni v kuse docela nepříjemně zvučel pod oknem.

K poznámce ornitologa - zajímalo by mě, jak to lidé mají s hmyzem po ta tisíciletí, je známo, že v Egyptě uctívali kočky, v Číně snad myši a znám právě poměrně dost lidí, kterým se tito hlodavci hnusí.

A produkce potravy? Zaráží mě, že lidstvo vyprodukuje dvakrát tolik potravin, než je schopno spotřebovat a přesto téměř miliarda lidí trpí nedostatkem. Ty obrovské tuny jídla-odpadu, které vyprodukujeme, mě děsí. Občas se stačí podívat do popelnic třeba za takovým Tescem. Kdysi jsem četla v jednom časopise reportáž o komunitě lidí živících se výhradně tím, co najdou v popelnicích a v rozhovoru jedna slečna z této komunity prozradila, že jednou v Albertu se pokazil mrazák, a tak vyhodili celé plato nanuků...Velmi nerada zahazuju jídlo.

2 Babe | Web | 5. srpna 2013 v 23:15 | Reagovat

Příroda si stejně nakonec najde cestu.)

3 eliade | Web | 8. srpna 2013 v 20:30 | Reagovat

Myslím si, že já mám s přírodou opravdu velkou trpělivost - ptačí zpěv mě rozčiluje jen v opravdu výjimečných případech, když jsem na tom nějak špatně psychicky (třeba den před nějakou důležitou zkouškou nebo tak), a nad postelí si nechávám početné pavoučí společenství jakožto přírodní komárolapku :-D . Ale je pravda, že když se nám doma do zdiva dali mravenci a rozežírali, co mohli, to už jsem tak moc nejásala...
PS: V anketě chybí možnost jako "Cokoliv, hlavně když je to poutavě napsané". To je přesně to, co bych totiž zatrhla já (a myslím, že je víc takových lidí, co je jim jedno, jestli čtou deníkový zápis, recenzi nebo fejeton, hlavně když to není napsané stylem "plác plác botama na tác").

4 Hanyuu | Web | 13. srpna 2013 v 13:51 | Reagovat

Jsem na zvířata zvyklá. Vadí mi lidi a to opravdu hodně. Jsem schopná spát při řevu pávů, kokrhání kohouta vůbec nevnímám, od čtyř od rána nám tu blbnou korely a hned u okna zpívá další hejno ptáků. Nevadí mi to, zvuky přírody mi přijdou krásné, ale při čem nemůžu spát jsou - auta, lidi, sekačky a všechny tyhle příšery.
Nejhorší je, že lidstvo je čím dál blbější a pak to tady podle toho i vypadá.

5 Haimi | E-mail | Web | 13. srpna 2013 v 15:16 | Reagovat

Je smutné, jak jsou lidi netolerantní sobci. Jak já jsem ráda, když mě probudí ptačí zpěv a ne nějaká katastrofální písnička na budíku sestry/spolubydlící.

Je zvláštní, pro mě snad až nepochopitelné, že je někomu milejší ruch lidí, než hlasy zvířat. Když někomu vadí zpěv žab, co potom musí říct na řev nějakého rozmazleného spratka nebo dopravních prostředků?

6 Ophelia | Web | 13. srpna 2013 v 15:27 | Reagovat

Myslím si, že problém je také dost v tom, že spousta lidí se teď podle trendů stěhuje za velká města na venkov, jenže- nežijí podle tradic venkova, žádný statek, kráva, slepice, králíci, zahrádka a tak nějak pořád přírodno. Ale postaví si vilku, vybetonujou si tu placku, aby nemuseli sekat trávu a stromy si zasadí akorát tisy, namísto ptáčnic, jeřabin a jabloní...

7 Karol Dee | E-mail | Web | 13. srpna 2013 v 17:22 | Reagovat

Nejsem si tak úplně jistá, jestli se do měst zvířata stěhují proto, že se zde zlepšují podmínky, nebo spíš proto, že se v přírodě rapidně zhoršují. Jak jinak než kvůli lidem. Každopádně naprosto souhlasím s tím, že je správné naučit se s nimi žít. :)

8 K. | Web | 13. srpna 2013 v 17:39 | Reagovat

Jakožto obyvatel vesnice - přestože mi to matně začíná připomínat malé město, protože na vesnici se pořád někdo >musí!< stěhovat - musím říct, že rozhodně raději poslouchám bučení krav, mečení (popřípadě bečení) ovcí, kokrhání kohouta a jeho pohrdavé výkyvy nálad, nabubřelé slepice, kterým se pořád něco nelíbí, štěkání psa, když slyší vdáli motorku, dokonce přežiju i když se nám spářívaj kočky - ale to jim rázně zatrhnem!
Zvířata, která žila v lesích, se stěhují do měst. Je to dobře? Já myslím, že ne. Je fajn, že měšťáci budou mít "spolubydlící", jenže ty zvířata tam nenajdou klid, který potřebují. Nenajdou tam zeleň. Z těch zbytků, které někteří lidé vyhazují, často to jsou směšně velké porce, se najedí, přežijí, ale přesto dál nesouhlasím.
Jejich přirozeným prostředím je les, v lese by měly být, žít - ne přežívat! Měli by se RADOVAT, jako to děláme my, lidé. Proč kácíme stromy, proč JIM ničíme domovy? Protože se nám to hodí, jsou pod námi, MY jsme pány Zeměkoule. Jo, Zeměkoule - a z tebe koule. Z nás se začínají stávat sádlové kuličky, kterými jsme si kdysi mazávali chléb. Bude zajímavé zjistit, jak zvěři v budoucnu budeme jako potrava chutnat my. Někdy přemýšlím nad tím, proč se ještě všechna ta zvířátka nevzbouřila a nenapadla nás jako "ozbrojená" armáda. Skutečně fascinující představa. 8-)
Ale určitě budu vždy poslouchat raději šumění větru mezi stromy, než hukot natuněné motorky, na které jezdí kolem našeho domu můj bývalý spolužák, nebo vřeštění motorů aut a malých zasmrádlých protiv v mini velikosti. Soused sice má malou holčičku, takže je jasné, že pláče, ale je malinká. V životě jsem se neměla možnost setkat se spratky na vesnici - dokud jsem nepřešla do té sousední, která má velice "sympatické" složení mladého obyvatelstva. Navíc celkově my a oni "soupeříme", co patří komu. Kostel jejich, fara těsně vedle kostela (na stejné linii, podél stejné cesty) je naše, dům "Spolku" (jak tomu budeme říkat v komentáři) patří údajně jim - stojí dva kroky od fary.
Zkrátka a dobře, lidé jsou svině, a když už nemůžou krást zvířecímu obyvatelstvu planetu, které má rovná práva a nároky na žití, jako máme my, prostě si škodí vzájemně.
Zvířata nikdo neochrání, nemají vlastní právnickou kancelář v každém sovím hnízdě. Je to smutné, ale kdo jim pomůže, když my, lidé, je ničíme? A kdo pomůže nám, abychom se změnili? Myslím, že kdybych na tuto otázku odpověděla: "Vzájemná spolupráce a soužití.", asi by většina lidí zakroutila hlavou. :-(

9 Katrin | Web | 13. srpna 2013 v 18:04 | Reagovat

Bohužel musím souhlasit s předešlými komentáři, že zvířata se stěhují do měst nejpravděpodobněji kvůli zmenšování jejich vlastního teritoria. Ono když vprostřed lesa postavíte dálnici, tak se nedivte, že zvířata hledají ticho kde se dá, třeba i na menším sídlišti; a že dochází ke srážkám se zvěří. Jenže ta zvířata tam byla dřív než člověk!
Nejdřív jsem si myslela, jestli ten článek o lidech, co si stěžují na zvířecí zvuky, není nějaký blud, ale když jsem to dočetla do konce, tak mi to přišlo docela realistické...

10 Unique C | 13. srpna 2013 v 18:47 | Reagovat

[3]: Ve všem s tebou souhlasím: přírodní komárolapky, tu volbu v anketě i s těmi mravenci (ti už nám ale dali pár let pokoj - jupí!!). :-)))

Máš velmi dobře napsaný článek. Konečně žádný mamlas, so se naváží do zvířat, ale někdo, kdo se na to dívá z přesné druhé strany + z té vlastní.
*potlesk* ;-) :-)

11 Margareth | 13. srpna 2013 v 19:21 | Reagovat

Dobře a trefně napsané. Jeden z mála článků, které mají smysl :)

12 Lúmenn | Web | 13. srpna 2013 v 20:10 | Reagovat

Bydlím nad ulicí, po které jezdí hlavní brněnská linka šaliny, takže co pět minut mi pod okny hrká ten pekelný stroj. Od půl paté do jedenácti. A v noci co půl hodinu noční autobusy, které pro jistotu mají zastávku pod mými okny. Zlatí ptáčcic zpěváčci:)

13 Kariol | Web | 13. srpna 2013 v 20:24 | Reagovat

Konečně člověk, se kterým si můžu podat ruku, neboť náš názor na práva a svobodu zvířat je stejný, nebo hodně, hodně podobný.
Moje mamka objevila ve sklepě pavouka. Hned ho chtěla zabít, jen proto, že se na něj musela podívat, když otevřela dveře a on v protějším rohu místnosti spřádal své pavučinky. Přitom nešramotil, necvrlikal, nebouchal, vlastně byl docela užitečný kvůli mouchám, a ona se ho přesto chtěla zbavit. A když jsem se ho snažila bránit s tím, že je to taky živý tvor a že mámě nic neudělal, div jsem nedostala pohlavek se slovy "Tak ty jsi ochránce přírody, jo? To tě chci vidět, až na tobě přistane komár!".
Jsou věci, které fakt nepochopím, a lidská hloupost patří mezi ně... :-)
Já jsem z vesnice, navíc bydlím opravdu téměř v přírodě, takže když se nám na zahradě objeví zajíc, srnka nebo bažant, není to žádný zázrak. Ale i tak je to nic oproti tomu, jaký vztah měli lidé ke zvířatům před třeba sto, dvě stě lety. Kéž by to tak bylo i teď, vždyť i člověk je zvíře... A to nejhorší...

Dobrý článek!

14 ANA | Web | 13. srpna 2013 v 20:52 | Reagovat

K výbornému článku byly napsány výborné komentáře. Sama nevím, co bych řekla víc, snad jen, že jsme se bavili s jednou paní, ohledně tzv.náplav (zní to možná hanlivě, ale je to výstižné označení).Nejednalo se o zrovna satelitní městečko, ale bylo to pár domků na konci vesnice v podobném stylu. A těm přistěhovalým vadilo, že tam ráno kokrhají kohouti (i když už jich je méně než kdysi), že štěkají psi, mńančí kočky a po ránu řvou ptáci. Mám dojem, že tihle měštští jsou úplně odtrženi od reality a život na venkově si představovali naprosto idylicky, zpěv ptáků že si možná pustí z cédéčka v rámci relaxace, a jinak bude tak, jak chtějí.
Zdá se, že z lidí se stávájí čím dál větší blbci a omezenci, jinak se to vysvětlit nedá.
Ještě ke komentáři 1 - Monico Otmilli, výborně! S tím jídlem jsi to přesně pojmenovala.
Žijeme v Absurdistánu, zvaném Svět.

15 Magda | E-mail | Web | 14. srpna 2013 v 0:54 | Reagovat

No když člověk krade zvířatum přirozený prostor k životu, tak se nejde divit, že se přizpůsobují. Když se mi poprvé namlouvaly pod oknem lišky, tak jsem málem psala závěť, jak děsivě to znělo. Uvítala bych, kdyby nebyly tak sexuchtivé a daly si den oraz, ale radši kopulující tlupu lišek než sirény a alarmy aut. A lidi, lidi jsou zlo.

16 Aailyyn | Web | 19. srpna 2013 v 16:34 | Reagovat

Mně už měsíc zpívá z protějšího paneláku papoušek, kterého tam mají v otevřeném okně. :-)

17 Septima Severa | Web | 19. srpna 2013 v 21:25 | Reagovat

[16]: Tady je papoušků... :-D Dokonce jsem musela jednoho loni v létě zachraňovat. Otec míval papoušky, venku byla dokonce i obrovská voliéra. Ale protože jsem doma neměla klec (ono je těžké vychovávat naprosto cokoli, když máš doma psí smečku, i ty nemluvné rybičky), dala jsem papouška sestřenici.v Akorát před měsícem říkala, že ji jednou našli hlavou dolů...

Asi zůstanu u pavouků a ježků v garáži, je to bezpečnější. A vydává to mnohem méně decibelů než ukřičený papouch :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama