PROTI zoologickým zahradám?

29. dubna 2014 v 12:08 | Septima Severa |  ► Daily Telegraph (aktuálně)
Zjistila jsem, že můj pohled na takové instituce, jakými jsou například zoologické zahrady, byl poněkud… idealistický. Přinejmenším. Až teprve při mé relativně nedávné návštěvě Zoo Troja jsem přišla na to, jak se mi vlastně dnešní společností vnímaný koncept toho všeho příčí. Je mi to proti srsti.


Já nezastávám názor, že by se to mělo zrušit. Nejsem tak radikální. I příští generace by se měly se zvířaty setkat naživo, poněvadž fotografie rozhodně nejsou nejlepším způsobem prezentace ohromné diverzity biosféry naší planety. To, že ji tak rychle ničíme, však také neznamená, že by tito úžasní, nádherní živočichové měli skončit jedině za mřížemi, kde by se pak na ně dívaly davy otrávených turistů, co by ani netušili, jestli je to páv nebo pštros.
Ano, opravdu jsem slyšela někoho, jak za mnou řekl, že páv je pštros!
Mezi pávem a pštrosem je dost velký rozdíl - a to nemusím být ani ornitolog (pro laiky: magor přes ptáky). K čemu vám pak ta základní škola je, když ani paní učitelka nedokáže nějakým způsobem děti poučit o mezidruhových rozdílech? Ovšem zpět ke zvěřinci.


Snažíme se tu o prezentaci zvířat veřejnosti. Zvířat, s nimiž byste jinak neměli šanci se běžně setkat. Je za tím věda, jelikož mnohdy nelze druhy chovat v zajetí, aniž bychom nejprve nezjistili co nejvíce informací důležitých pro jejich úspěšné přežití. Například potravní strategií koal je pojídat starší listy blahovičníku a nikoli jejich mladé výhonky, poněvadž ty obsahují mnohem větší množství alkaloidů, jež by koalu zabily. Anebo lenochod rodu Bradypus - ten má v kožichu symbiotické řasy a sinice, jež tvoří až 10% jeho energetického příjmu. Docházelo tu ke specifické koevoluci, která ovšem jeho chov v zajetí poněkud ztěžuje. A navíc v tom ještě "mají prsty" moli (určitě nějací speciální, jak jinak). Tihle moli, kteří také shodou náhod žijí v kožichu lenochoda, kladou vajíčka, ze kterých se líhnou larvy, co se vyvíjejí v lenochodím trusu… No prostě nemůžete chovat lenochoda rodu Bradypus bez toho, aniž byste zároveň chovali onu zelenou řasu a moly, jinak vám chudáček do půl roku pojde.
Určitě by se dalo přijít na mnohem víc praktických příkladů, ale to bych rovnou mohla kontaktovat některého z neochotných nakladatelů, že bych chtěla publikovat "roztomilou knížku o zvířátkách", na což opravdu nemám nervy (ani čas a ani peníze).
Tím jsem tu chtěla jen říct, že chování určitého zvířete v zajetí není jen o tom krmit ho a venčit. Musíte o tom zvířeti také mít určité znalosti (posléze taktéž citový vztah, ale i u sebezatvrzelejších jedinců se tato nezbytná ingredience jednoho dne projeví). A tak si tu jako biolog mohu alespoň částečně masírovat své ego.
Ta zvířata také musí žít v co nejpříznivějších podmínkách, aby byla pokud možno vystavena co nejmenšímu stresu - ideálně žádnému. Tím narážím na problém ťukání na sklo. Víte, když něco takového provedete u terária s hadem, neuslyší to. Maximálně tak ucítí vibrace, ale díky nevyvinutému sluchovému aparátu ve středním uchu je hluchý jako poleno (takže až vám na paloučku překříží cestu zmije, nějaké "kšá" si nechtě za od cesty). Hluchota běžně se vyskytujících hadů se dá úspěšně demonstrovat na příkladu takzvaných zaklínačů, kteří hrají na flétnu a milá kobra v košíku tančí nikoli na zvuk, nýbrž na pohyb onoho hudebního nástroje. Jenže to samé neplatí u jiných zvířat. Pokud tedy máte ratolest vesele bušící pěstičkou na minimálně palcové sklo akvária pro hrocha, vězte, že ono samo jednou schytá pěstičkou ode mě. To se prostě nedělá. A rodiče s IQ na stejně nízké úrovni jako jejich děti v tom prosím své potomstvo ještě vydatně povzbuzují. Počkejte, až si to dva metráky vážící, naprosto roztomiloučké monstrum usmyslí, že se s vámi spřátelí hezky zblízka. Myslím, že proti takové mase i nerozbitné sklo musí nutně selhat.
V pavilonu goril, které se mimochodem mají v brzké době prý stěhovat, se najednou ozvala obrovská tupá rána. Někdo řekl, že to gorila naběhla na plexisklo. Ale udělala to úmyslně? Někdo ji přece musel nějakým svým činem vyprovokovat! Je přeci známo, že primáti často napodobují své vzdálené lidské příbuzné, kteří se promenádují ve zdánlivě nekonečných davech kolem jejich výběhů - což se může některým zaostalejším jedincům z našich řad zdáti roztomilé - ale také se musí držet na paměti i to, že dokážou být agresivní.
Agresivita u zvířat je jednou z častých příčin jejich úhynu v rukou člověka. Je totiž jednodušší agresivní jedince nadobro eliminovat, poněvadž jinak by mohli vážně ohrozit sebe, ostatní zvířata a v případě zoologické zahrady taktéž návštěvníky. Jenže lidi, dokázali byste vystřelit uspávací šipku proti agresivním jedincům v naší společnosti? Nemůžu přece nadobro uspat souseda Bedřicha za to, že se prochází nahý po balkoně a křičí na mě, že jsem kurva. Jo, můžu ho zastřelit, ale za vraždu půjdu leda tak sedět. Na hodně dlouho.
Ale to jsem zase odbočila, zpátky k malým capartům a přecpaným uličkám v zoo.

"Chceš vidět tučňáky, Žanetko?"
"Joo, ti jsou tááák roztomilííííí!"
"Mamíííí, já chcíííí zmrzlinuuuuuu!"

Já chápu, že pro děti je výlet na Petřín třeba méně atraktivní než výlet za hezkého počasí do trojské zoo, ale lidi, mějte rozum. To, že budete znuděného caparta několik hodin vláčet i s kočárkem po zoologické zahradě, je poněkud bezpředmětné. Nejen že zbytečně blokujete cestu ostatním a nutíte je poslouchat výlevy těch odrostlejších, ale to dítě si z návštěvy máloco odnese. Jak je známo, vývoj mozku probíhá i postnatálně, tedy po porodu, a to do cca 3. roku života. Stále ještě dochází k integraci nervové sítě a tvorbě specifických drah, které jsou mimo jiné zodpovědné za jemnou motoriku, kognitivní funkce a další skvělé vlastnosti Homo sapiens sapiens. Vzpomínky u batolete by teoreticky měly být spojeny s nějakou hodně silnou emocí, aby si je dokázalo později vybavit (a to ještě kdoví jestli), a dostatečně silným emočním zážitkem by u ročního batolete s nejvyšší pravděpodobností nebyl ani rozeběhnutý slon v musthu (musth je u slona v podstatě taková říje), co by se na něj řítil.
Do zoo je vstup povolený i našim psím mazlíčkům, byť mají zakázáno chodit se svými páníčky do uzavřených pavilonů. Proč taková omezení neplatí i pro kočárky? Naprostá většina pražských pavilonů má jeden vchod, který slouží tedy i jako východ, a děcka většinou doprovázejí oba partneři, tak nevidím problém v tom kočárek zaparkovat a vystřídat se, pokud jste početnější rodina. Rozhodně ale už nikdy nechci vidět vola, který se bude snažit nacpat dvoumístný kočárek na lávku, co má ani ne padesát centimetrů v průměru. Vypadá to, že lidská blbost ještě nevymřela. A když je navíc velký nával návštěvníků, rodiče s dětmi blokují nejen únikové východy, ale i výhled. Nemluvě o tom, že se děti velice rády motají pod nohama. Takovou zkušenost mám z Čambalu, kde jsme akorát vycházeli směrem k pavilonu želv, když dovnitř vešla entusiastická maminka, zaparkovala kočárek dvacet centimetrů od východu, vytáhla mrňouse, že si ho vezme do náruče, a jala se cpát ke sklu, aby se děťátko pokochalo "dinosaury" - pardon, gaviály. No toto?!
Navíc člověk dokáže plnou pozornost udržet cca 60 minut (ale většinou i 45 minut výuky bývá nepřekonatelným problémem). Tak proč trápíte děti mnohdy několikahodinovými výlety, ze kterých si většinou stejně neodnesou nic kloudného?
Anebo pak budou v pokročilejším věku tvrdit, že všichni obratlovci mají sedm obratlů!
Pochopila jsem z toho, že dotyčný myslel krční část páteře. Problém ovšem nastává v tom, že žába je také obratlovec a má krční obratel jen jeden. A chudák labuť se svými pětadvaceti krčními obratli (a co takový plesiosaurus, jenž jich měl skoro osmdesát!). Všichni savci - s výjimkou lenochodů a mořských Trichechus (anglicky se jim říká manatees, ale teď si nejsem jistá, jestli to je příbuzný dugongů nebo ne) - pak mají sedm cervikálních obratlů. Jenže obratlovci jsou i plazi, ptáci (kteří by prakticky neměli být samostatnou třídou, technicky vzato jsou to taky plazi), obojživelníci, paryby a ryby. Jestli chtěl ten puberťák oslnit svoji holku… Fakta, fakta, fakta. Pak až nějaký (pseudo)odborný výklad, prosím - zvlášť, pokud máte na doslech člověka s logem přírodovědecké fakulty na tričku.

Další věc, která se mi na mé výpravě za zvířenou nelíbila, bylo také to, že jsem pořád narážela na kiosky. Anebo na bistro u Afrického domu. Jako by nestačilo, že výhled na slony a žirafy už tak kazí to parkoviště v pozadí! Všude samé občerstvení. Ty automaty i chápu, ale teda… Dobře, zoo musí z něčeho vyžít, protože tady aby štědré donátory pohledal. Sponzoring jednotlivých zvířat je sice relativně drahý, ale rozhodně nepokryje veškeré náklady na provoz takové instituce. Sama jsem v lednu adoptovala bičovce pestrého (a trochu mě mrzí, že tam nikde není moje jméno). Stejně si však myslím, že pro komerční využití by mělo být jedno místo, ne polovina plochy areálu, když to přeženu. Za jak dlouho to vlastně dotáhneme až na onen nechvalně známý dánský případ, kdy před zraky návštěvníků naporcovali žirafího samečka? A pak i lvy, které jeho mršinou nakrmili? V porovnání s tím, jak zvířata denně vnímají davy nenažranců kolem svých výběhů, mi najednou přijde vidět nenažraného lva se žirafím steakem jako ta příjemnější alternativa… (přesto jejich chování nechápu, to nemohli počkat do zavíračky?). Možná se jednou dožiju dne, kdy budou lidé krmeni v zoo lépe než samotní zvířecí svěřenci. A toho dne vyjdu na barikády s vlajkou Greenpeace.
… A ještě mimochodem, viděli jste v poslední době terária ve zrušeném výběhu slonů? Nechci nic říkat, ale ty dvě žáby jim od stovek švábů procházejících se u hadů zrovna moc nepomohou. A žáby, které švábí populaci možná zdárně zregulovaly v teráriu s kajmankou supí, jen stěží dají k hadovi, který by si na nich dříve či později stejně smlsnul. Nepamatuji si ovšem, že bych kdy tolik švábů mezi hady viděla.

Závěrem bych možná měla všechny své pojmy a dojmy vyhodnotit, co?

Jenže to by mé hodnocení bylo ještě rozporuplnější než tento článek.

Já jsem zkrátka rozporuplná osobnost. Ale přesto dokážu plně podporovat programy o návrat ohrožených druhů zpět do divoké přírody. Například program s koni Převalského má obrovský úspěch, to se musí nechat. Laická veřejnost také musí projít osvětou a naučit se co nejvíc o druzích, jež však paradoxně vlastní činností ohrožuje, což je docela smutný, leč pravdivý příběh. Přesto například program Toulavý autobus (realizovaný v Kamerunu, tuším) pomáhá osvětě domorodých obyvatel, kteří jsou klíčovou skupinou pro směrování osvěty o ohrožených druzích goril nížinných a podobně. Divoká zvířata tam totiž tvoří docela populární část jídelníčku, tzv. bushmeat, ale o tom zase někdy jindy (také mám pro to podklady ze sociobiologie od docenta Frynty).
Asi úplně nejlepší možností - která ovšem v České republice jaksi postrádá smysl - jsou rehabilitační centra, kde se zvířata chovaná nějakou dobu v zajetí (například poté, co byla prodána chovatelům, když jejich habitat podlehl lidské činnosti), anebo uměle odchovaní jedinci učí, jak přežít v divočině. Do kontaktu s člověkem zde přichází minimálně, aby se na něm nestali závislými. Úspěšnost rehabilitace je poměrně vysoká a obejde se to bez davů obtloustlých turistů s hamburgery v rukách. Přesto na takovou věc musí mít jeden koule, protože se musí připravit, že při realizaci něčeho takového bude cedit krev.


Zatímco minimálně v českých zoo z nás cedí maximálně peníze. Bez omezení. Kdy se vlastně stala ochrana ohrožených druhů výhodným byznysem?

-----------
Zdroj obrázků: AustraliaZoo.com.au
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor | Web | 29. dubna 2014 v 12:41 | Reagovat

Mně se líbily (když jsem tam před lety byla) výběhy ve Dvoře králové, kde byly vlastně takové úzké propasti a za tím teprve mříže a zvířata. Ostatně u velkých zvířat nevidím důvod mít tam to sklo, přeci k němu nemusím být na půl metru, klidně nějaká vzdálenost s překážkou a pak mříže nebo ohrada. A když jsou to ta malá zvířata v terárkách...tak nevím, dvojité sklo? Jedno, kam budou děti mlátit, mezera, terárko?

Mě spíš zaujala jiná vada zoo, kterou jsem se dočetla v druhém díle Jurského parku. Ta zvířata odchovaná čistě jen v zoo nemají od svých rodičů naučené vůbec nic pro své přežití a pro péči o své mladé a o skupinu, takže pokud by se o ně lidi nestarali, brzy vyhynou, protože nebudou mít osvojené žádné sociální chování.

2 Aailyyn | Web | 29. dubna 2014 v 13:29 | Reagovat

Malé dítě prostě neudrží pozornost několik hodin při sebeatraktivnějším programu, byť by mu byl věkově přiměřený. Možná ho i první půl hodiny hodinu baví koukat na roztomilá zvířátka, ale pak už ho bolí nožičky, má žízeň, chce zmrzlinu, nudí se a chce domůůůůů... Rodiče by měli mít soudnost, dítě do zoo klidně ano, ale opravdu ne to pojmout jako celodenní výlet (taky proto je nesmysl se někam táhnout sto kilometrů autem a pak tam chtít půl dne strávit, dítě se vám začne nudit už dvacet kilometrů od domova a bude vás za volantem průběžně prudit dotazy typu: "A už tam budem???")

3 ratuska | E-mail | Web | 29. dubna 2014 v 13:54 | Reagovat

A co je ti tedy vlastně proti srsti? Že se do zoo smí s kočárkem? Že tam mají povolen vstup děti a psi? A celkově návštěvníci? Nějak v tvém článku postrádám pořádný závěr...

4 Septima Severa | 29. dubna 2014 v 16:00 | Reagovat

[1]: Já chápu, že velká zvířata bývají opravdu krásná, ale krása bývá často smrtící. Velká zvířata mohou splašená napáchat paradoxně víc škody, než si dokážeme představit. V dnešní době antropogenní krajiny by to spousta laiků mohla brát jako poslední kapku a i ty poslední oázy divoké přírody definitivně zrušit.
Spoustu interakcí ve skupinách mají sociální zvířata jakž takž geneticky zakódovanou, je to trochu jako Jungův archetyp minulosti. Takže instinktivně se zvířata o potomstvo starají (tedy pokud mluvíš například o primátech, kde je dlouhodobá postnatální péče - vlastně se rodí předčasně, když to tak vezmeš).

5 Septima Severa | 29. dubna 2014 v 16:07 | Reagovat

[3]: Mně je proti srsti fakt, že kočárky v mnohdy úzkých uličkách uzavřených pavilonů překáží. Pokud jsou partneři na procházce oba, mohou jít do pavilonu, kde není místo ani pro dva lidi jdoucí bok po boku, na etapy. Že rodiče často nebývají soudní, do zoo sice chodí kvůli dětem, ale děti to ani pořádně nebaví, jsou znuděné a pořád něco chtějí. Nejlépe to musí mít hned a jsou ve svých nekompromisních požadavcích dost hlasití.
Proti psím mazlíčkům samozřejmě nic nemám, jen je mi líto, že se prochází někde, kde jim to sice úžasně voní, ale celou dobu musí být na vodítku.

Zvířata v zoo se nemají dobře a stres, který jim neohleduplní návštěvníci způsobují svým chováním (viz klepání na sklo, pokřikování atd.), jim neprospívá.
A proč ten článek vůbec vznikl? Schválně se jednou v Troji rozhlédni, až tam pojedeš na výlet: všude uvidíš kiosky a lidi, co se cpou horem dolem. Že tam jsou vůbec nějaká zvířata? To často ani pořádně neposttřehneš.

6 ratuska | E-mail | Web | 29. dubna 2014 v 21:10 | Reagovat

[5]: Tak jsem to pobrala tak nějak správně. Neohleduplní lidé ale nejsou jen v zoo. Psa v zoo ale nechápu daleko víc, než děcka (a teď nemyslím novorozence a batolata, to je to samý jako psi :-D).
Nesouhlasím ale s tvrzením, že zvířata v zoo se nemají dobře. Hlavně je rozdíl mezi zvířetem v zoo a zvířetem v divoké přírodě. Pořád mají co žrát, lidé se jim starají o zábavu, nikdo je neloví a přežijou tak daleko déle, než ve volný přírodě. A rozmnožujou se (většina, taky né všichni), což znamená, že se mají relativně fajn. Něktaré kousky jsou navraceny do volné přírody, kde domorodé populace sotva přežívaj. Díky zoo a soukromým chovatelům bylo hodně druhů zachráněno...
A to, že jsou tam na každém kroku kiosky, které kromě vstupného a dalších tahačů peněz na zvířata vydělávají... No co, za těch pár lidí, kteří si odnesou trošku poznání to stojí, si myslím.
Teď jenom doufám, že ses v tom moc neztratila :-).

7 Septima Severa | 30. dubna 2014 v 10:48 | Reagovat

[6]: Ne, neztratila :-)
V poslední době vznikají v relativní blízkosti přirozených habitatů daných druhů odchovné stanice (tzv. rehabilitation centers) a rezervace, kde se zvířata učí být nezávislá na člověku. Často tam končí ti jedinci, které našli u pašeráků, soukromých chovatelů a na černém trhu. Zoo je podle mého spíš instituce, jež by primárně měla být určena k poučení veřejnosti. Zvířata se sice dožívají vyššího věku, ale nezapomeň, že máloco ve světě umírá na stáří.
Každý druh je svým způsobem klíčový pro svůj habitat. Sice je jaksi roztomilé mít doma vakoveverku a tak, ale takové druhy, které pak kolují mezi chovateli, nesmí pocházet z divoké přírody. Jsou množeny v zajetí po celé generace - takový je zákon. Často u nich však dochází k úplnému vymizení základních pudů (kdybych to přehnala, tak například můj pes by bez svého místa na posteli asi nepřežil - prostě zpohodlněl, stejně jako zpohodlněli lidé, u kterých došlo také k autodomestikaci). :-)

8 ratuska | E-mail | Web | 3. května 2014 v 12:29 | Reagovat

Jo jo, a proto je zvíře v zoo a zvíře v divočině něco jiného. Jestli ještě má to štěstí a nějaké místo v divočině má :-).
Ale to za mě mluví nadšení z návštěvy v Praze a v Plzni :-D.

9 yoshikuni-pise | Web | 5. května 2014 v 13:34 | Reagovat

jsem hodně podobného názoru, to samé upřednostnuji třeba u Cirkusů. .... Pěkný článek, pěkný blog

10 Avalien | Web | 5. května 2014 v 17:53 | Reagovat

Do ZOO jsem přestala chodit už před třemi lety. Hrozně mi láme srdce, když vidím ty zvířata v klecích  - smutné, beztvárné a zničené obličeje, které musí být na jednom jediném oploceném fleku celý svůj život. Ano, možná jim to zajišťuje bezpečí a mnohdy to třeba zabraňuje vyhynutím nějakých vzácných druhů zvířat (jejichž příčinou jsme my, kteří znečišťujeme ovzduší a ničíme jim domy), ale které zvíře by vyměnilo bezpečí za pořádný život, na který má (mělo) právo? KAŽDÉ!

ŽIVOT V KLECÍCH NENÍ ŽITÍ ALE PŘEŽÍVÁNÍ.

Já sama si nedovedu představit, kdybych měla sedět v jedné skleněné místnosti celý život, měla bych tam pár hraček a jídlo a všichni by na mě denně čuměli, řvali by a bouchali na mě. Grrrr....  

ZOO zkrátka vidím jako jeden hodně nechutný byznys. :-(

Jinak máš moc pěkný blog.

11 Žolanda | E-mail | Web | 5. května 2014 v 19:50 | Reagovat

Naprosto s tebou souhlasím..ve všem máš pravdu..zoo není od toho aby nám ukázala zvířata, ale především proto, aby nás obrala o peníze :([10]:

12 livinglife | Web | 5. května 2014 v 20:14 | Reagovat

Úplne úžasný pohľad na vec :O!!!!

13 Caroline* | Web | 6. května 2014 v 10:06 | Reagovat

Tak tohle byl hodně zajímavý článek. Popravdě, já si moc ráda zajdu jednou do roka do ZOO, ale taky jsem o tom několikrát uvažovala... Jinak líbí se mi, jak vše píšeš z biologického hlediska a já to čtu a převádím si to na to psychologické :D. Dítěti se teprve ve tří letech vytváří identita a proto není možné, aby si pamatovalo co zažilo dřív, pokud to není nějaká hodně silná emoce, ale jinak mají do tří let úplně jiné uvažování... ale nedokázala bych to vysvětlit tak odborně jako ty. S tou pozorností je ta doba ale mnohem kratší... ale zase na druhou stranu má dítě v zoo víc různorodých podnětů, než má třeba později ve školní lavici. Souhlasím s tebou a kdybych měla malé dítě, tak bych ho nikam netahala, stejně by z toho nic nemělo, dodnes nechápu jak mohla brát mamka mé dva sourozence ve dvou letech na drahou dovolenou, přičemž si to nemohla ani užít, s dvojčaty to jde dost těžko, a navíc z toho ty děti nic nemají...

14 naoki-keiko | Web | 7. května 2014 v 19:46 | Reagovat

S názorem na zoo souhlasím (přiznám se, že ta událost v Dánsku s tím žirafím samečkem mě dostala, možná by to bylo dobré nevědět, pro klid mé duše, nejhorší na tom bylo, jak ještě ten odstřel natočili, bylo mi to líto :-( )
Je sice pravda, že zvířata by se neměla zavírat, ale na druhou stranu- jako šanci má tygr v Indii mimo rezervaci na přežití. Je to opět v lidech, dokud tu budeme, nevím, jak by se to dalo řešit. Ale snad se něco najde.
S tou dobou pozornosti si dovolím nesouhlasit. Dítě školního věku je schopno udržet pozornost nanejvýš 45 minut, proto české děti mají štěstí (na rozdíl od dětí v Rakousku, kde jedna školní hodina za základce trvá 60 min O_O ) a dítě předškolního věku je schopno udržet nanejvýš pozornost tak 15-20 minut, spíš míň.
Lidská blbost nadevše :-D, ano to co člověk uslyší v zoo, se mu jen tak jinde nepoštěstí ^^" ale zažila jsem jednu událost ve skanzemu, kdy se jedna návštěvnice s vážnou tváří zeptala, co znamenají ty zkratky K+M+B (a křížek) na trámu dveřích.
Já v zoo nebyla už pár let, a když příbuzní s mými mladšími příbuznými na taková to místa vyrážejí, snažím se tomu vyhnout. Přijde mi to trochu trapný se tam ochomýtat mezi takovými lidmi (ne, že by všichni byli takoví) jsem prostě mizantrop :-D

15 Septima Severa | Web | 8. května 2014 v 20:05 | Reagovat

[13]: Jistě, s tou pozorností jsem to brala tak, že kvůli její omezenosti se u nás dělají hodiny na základní škole tak krátké (mně to tak přijde, mít tříhodinovou přednášku a ještě přetahovat je můj denní chléb) :-)

[14]: V Dánsku pak ještě usmrtili lvy, které jimi nakrmili. Jinak proti rezervacím nic nemám. Naopak jsem pro jejich vytváření. Ačkoliv se při vytyčování jejich hranic musí brát v úvahu spousta proměnných - nároky na teritorium, migrační tahy a tak. Pokud by tě to zajímalo víc, odkazuji tě na etologickou sekci naší fakulty, docent Frynta a doktorka Landová ti určitě budou umět odpovědět lépe než já. Já jsem morfolog.

16 Šárka | Web | 12. května 2014 v 13:52 | Reagovat

Moc pěkný článek, hnedka jsem si při jeho čtení vzpomněla právě na doc. Fryntu a dr. Landovou. :)
Zoo mají ještě co dohánět, aby se mohly skutečně prohlašovat za poslední možnost přežití spousty druhů.

17 Pražský poděs | E-mail | Web | 12. května 2014 v 13:59 | Reagovat

Ano ano, s tvým názorem souhlasím. Já třeba nechodím do ZOO z jednoho jedinýho důvodu- peníze. Jako chápu, že se musí z něčeho ZOO uživit, ale to vstupný mi přijde stejně přehnaný.
Jooo naposledy jsem tam byla, když byl vstup v něčem, co mělo na sobě logo Slavie, za korunu (kvůli autogramiádě těch hokejistů nebo fotbalistů). Ne, že bych se zajímala o Slavii (dotáhnul mě tam známej) ale bylo to fajn a hlavně skoro zdarma :D

18 angelxheart | Web | 12. května 2014 v 14:17 | Reagovat

Minimálně můžete zvířatům pomoct, když budeme vegetariány a pokud nám není líto týrané drůbeže, tak alespoň nejezte ty divoké apod. Co zvířatům pomůže, že někdo nechodí do zoo, že si někdo řekne, že se mu to všechno nelíbí?

19 katbar-s | E-mail | Web | 12. května 2014 v 14:36 | Reagovat

Konečně taky nějaký normální člověk, který sdílí stejný názor jako já. Zoologické zahrady proti své vůli škatulkuji na několik skupin:
a) přírodní, kde zvířata nevypadají tak vytrženě ze svého přirozeného prostředí
b) komerční, kde je provozovatelům úplně jedno, jak se zvířata mají, čumí jednom na peníze
c) otřesné, kde mají zvířata v hrozných podmínkách a podobná zvěrstva...

Celou aféru Žirafího samečka jsem poctivě sledovala, kde se dalo a musím říct, že to je teprve svinstvo. Jasně, vždy se zvířata krmila zvířaty, ale lev by NIKDY ve volné přírodě žirafu nejspíš neulovil... ještě před zraky diváků, to je prostě hnus. Vždyť z toho krmení se stala větší senzace, než z toho, že se vůbec povedlo odchovat žirafí mládě, prokristapána! Vážně jsem znechucena ještě teď...

Jinak zbytek článku je, jak kdybych ho psala já :D

20 katbar-s | E-mail | Web | 12. května 2014 v 14:39 | Reagovat

Ještě jsem chtěla dodat, že DALEKO víc mi vadí cirkusy...to už je úplně o ničem

21 Em Zet | E-mail | Web | 12. května 2014 v 15:04 | Reagovat

Achjo, s těma děckama v ZOO máš naprosto pravdu, obecně mi vadí omezené maminky kdekoliv, nejenom v ZOO. Myslí si, že se svým kočárkem a děckem budou mít přednost i u pánaboha před svatou branou. :-P  :-D

22 Em Zet | E-mail | Web | 12. května 2014 v 15:14 | Reagovat

[10]: Zvířatům hrozilo vyhynutí i několik milionů let před tím, než se zde vůbec objevil organismus podobný člověku. V prvohorách zde žilo 1,5 miliardy druhů, dnes pouze 1,5 milionu. Příroda by si našla způsob, jak ty druhy vyhubit i bez člověka. Vy si lidi představujete lidi jako nejhroznější věc, co mohlo Zemi potkat, ale na Zemi by prostě druhy vymíraly po milionech s člověkem i bez něj.

23 Šárka | Web | 12. května 2014 v 15:26 | Reagovat

[22]:: Ono nejde jen o to, jestli zvířatům hrozí vyhynutí - to se může stát kdykoliv, ale druhy poslední dobou (tedy po dobu působení člověka) vymírají mnohonásobně rychleji, než bez něj. A jestli to takhle půjde dál, máme se na co těšit :o(
...Ano, lidi jsou ta nejhroznější věc, co mohlo Zemi potkat! :D

24 Avalien | Web | 12. května 2014 v 15:42 | Reagovat

[22]: Tím si nejsem tak jistá. Ale je pravda, že něco musí skončit, aby začalo něco nového.

Ale musíš přiznat, že my lidi jsme to vyhubení urychlili

25 Enny | 12. května 2014 v 16:07 | Reagovat

Já zoo mám velmi ráda akorát ne že se tam tolik utrácí za suvenýri a občerstvení přece tam chodím jenom na zvířata ne na to abychon jim sypali do pusi peníze ;-)

26 Viollet | E-mail | Web | 12. května 2014 v 17:22 | Reagovat

Jo, kiosky jsou úžasné. V ZOO je jich 87668714 a v každém to samé, párky, hamburgery a přesmažené langoše... Ideální svačinka právě pro ty malé děcka, ni? A vůbec, člověče snažící se žíti zdravě, chcípni hlady...
Ironií je, jak se každý rozplývá nad roztomilostí těch krásných zvířátek, a pak si jde dát prase v rohlíku.

27 kalamity jane | 12. května 2014 v 17:44 | Reagovat

Tak po tomhle článku tě musím pasovat na intelektuálního blbce. Chápu, že máš rozsáhlejší znalosti o zvířatech snad to možná pořád použiváš já nevím, ale ostatní lidé logicky když se něco naučí a v životě to nepotřebují tak to zapomínají. Samozřejmě existuje skupinka, která si všechno pamatuje tudíš ráda ze sebe dělá ty nejchytřejší. Takové lidi hrozně miluju. Co se týče samotného tématu tak z jistýho úhlu chápu tvou nelibost k ZOO. Možná i chápu averzi k chování lidem v ZOO. Sama jsem to někdy pozorovala a taky se mi to nelíbilo, ale svět není tak černej. Co je na tom, že si chce rodina udělat krásný odpoledne? A i když mají mimino tak mají radši sedět doma a válet šunky? V tomhle s tebou trochu nesouhlasím. Tvůj názor by možná ocenili jenom ve vědeckém článku, ale já ne.

28 eazi | Web | 12. května 2014 v 18:06 | Reagovat

S mlácením dětiček a rodičů ťukajících na sklo ti s radostí pomůžu! :-D
Nemyslím si, že by z toho děti nic neměly, jen by je možná mohli dát na vodítko, když už se chovají jak malí orangutani... :-?
Otevřela jsem tvůj článek se zvědavostí, proč nemáš ráda ZOO, čekala jsem běžný (stokrát omílaný) článek, kde budeš argumentovat životem v kleci. Překvapilas, pěkný. :-)

29 necroparanoia | E-mail | Web | 12. května 2014 v 18:14 | Reagovat

V Trojský zoo se mi vždycky líbilo, že si můžu všechno prohlídnout z blízka a něco se dozvědět, ale to až později. Když mě tam vzali jako malou, neskutečně jsem se nudila.
A když jsem tam byla minulý léto, hrozně mi vadily kiosky na každých deseti metrech. To jako lidi nevydržej bez jídla ani dvacet minut?
A k bezohledným návštěvníkům - byli jsme v nějakém pavilonu, už nevím, kterej to byl. Prohlížela jsem si v malém terárku nějakou barevnou ještěrku a vedle mě stála maminka s asi pětiletým klukem. Kluk klepal (vlastně neklepal, mlátil) na sklo a na celý pavilon křičel "Pojď sem, pojď sem!" Odvážila jsem se poměrně přátelským tónem mu říct, že když bude dělat hluk, ještěrka se bude bát a půjde se schovat, ale když bude potichu, třeba přijde ještě blíž. Od jeho mámy se mi dostalo ne zrovna slušnýho poučení o tom, jak kazím rozvoj jejího dítěte a kdesi cosi. Přít se s ní o právech ještěrky na klid jsem fakt neměla sílu.

30 Monica Otmili | E-mail | Web | 12. května 2014 v 20:49 | Reagovat

Zrovna máme na škole klauzurní (něco jako seminární) práce z kresby a letošním tématem jsou zvířata. Což znamená, že je nechodíme kreslit nikam jinam, než do trójské zoo. A máme to povinné, byla su tam týden minulý i předminulý. Mě by celkem zajímalo, jak by se naši vyučující stavěli k odmítavému postoji někoho ze studentů, kdo by prostě svými penězi ani svou vlastní přítomností do chodu zoologické zahrady nechtěl z přesvědčení přispět.

Vždy se mi líbila ta vidina, že se v zoo snaží zachraňovat i takové druhy zvířat, které jsou na pokraji vyhynutí. A následné vypouštění těchto zvířat do volné přírody. Na jednu stranu to vidím pořád jako pozitivum, na druhou začínám mít pochybnosti - to zvíře které už je na zoo zvyklé, je zvyklé na ty davy lidí, na to, že se oň člověk stará, zkrátka je v nepřetržitém kontaktu s člověkem. Potravu si nemusí lovit a tím pádem v mnoha ohledech ztrácí svou přirozenost. Po přesunu do volné přírody radikálně změní prostředí a ne všem to může udělat dobře.

S těma dětma je to šílený, ale proti tomu nic nenaděláš. Už jsem se v Práglu setkala i s případem kdy sedmák nerozlišil kachnu od husy, takže něco na tom bude.

Jo, těch žab i švábů jsem si všimla.
A taky naprosto znuděných primátů v indonéském pavilonu až mi jich bylo líto. Všichni je prostě jen očumovali a oni nic. Právě to se mi zdá jako největší problém v zoo. Nuda. Ta je pro zvířata poměrně nebezpečná, vede k různým nemocem a psychickým problémům. Jak jsem koukala na ty primáty a lední medvědy, ti se musí zatraceně nudit. :-!

31 Amia | E-mail | Web | 12. května 2014 v 23:40 | Reagovat

Na začátku jsem myslela, že jsi právě ten typ, který bojkotuje zoo protože celý systém zoologických zahrad je vlastně... když si to obrátíte, tak strašný. Ale zase na druhou stranu... :-)

No nic. Místo toho jsem dostala článek napěchovaný informacemi, jichž jsem si ani při návštěvě té zoo nevšimla (ony totiž popisky u jednotlivých klecí a výběhů nejsou zase tolik podrobné. Ne že by to bylo tolik špatné).

32 nazed | Web | 13. května 2014 v 9:06 | Reagovat

Nejdříve mě odrazovala velikost článku, ale nakonec se to dobře četlo a sdílím na zeď. Moc pěkný článek, tleskám.

33 Septima Severa | 13. května 2014 v 21:48 | Reagovat

[18]: Zvířata pro konzum jsou geneticky modifikována. A nelze celý svět donutit být vegetariány. Nemluvě o tom, že živočišné proteiny jsou důležitou složkou potravy a nelze je po celý život substituovat tofu. Nejsi doufám jedním z těch lidí, co by držet chudáčka králíčka vysoko ve vzduchu a volal policii, že se na tebe sápe liška, která králíka lovila, že ne.

34 Septima Severa | 13. května 2014 v 22:03 | Reagovat

[24]: Rychlost vymírání druhů v dnešní době je rovná rychlosti vymírání druhů při poslední velké extinkční události (to byla mimochodem ta na hranici křídy a terciéru - a protože je to jedna z největších, nějaké vymírání na konci dob ledových je jen takový malinkatý pšouk).

[27]: A už jsi někdy slyšela o tom, že teda když do zoo, tak alespoň chovat se slušně? Nebo jsi ještě neviděla nasraného pštrosa? Je to tak moc, když žádám, aby rodiče dětem řekli: "Neklepej na sklo, Pepíčku, jemu se to nelíbí."?
Nebo taky mohou jít do cukrárny. Do parku. Na výlet do přírody. Ne na výlet do ZOO, která dítě ještě zprudí.

[31]: Možná to bude tím, že často popisky nejsou. Nebo jsou jinde. Teď se trochu stěhuje. Trochu víc.

[30]: To na klauzury musíte mít zvířata exotická? :-D Já jen, že mám psa, myši a možná i gekončíky. A rybičky, kdyby byla potřeba. A vlastně kvůli krmení gekončíků i cvrčky, plus nítěnky pro jesetery. :-D

35 kalamity jane | 14. května 2014 v 18:27 | Reagovat

[34]: No jo děti jsou děti. Utržené ze řetězu

36 Septima Severa | Web | 15. května 2014 v 19:09 | Reagovat

[35]: I dětem utrženým ze řetězu se dá upravit program tak, aby je to zaprvé zaujalo, zadruhé bavilo, zatřetí unavilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama