Jak se dají pozorovat hvězdy?

16. srpna 2014 v 16:22 | Septima Severa |  ► Daily Telegraph (aktuálně)
Zaprvé, rozhodně ne v Praze. A zadruhé, stěží přes zvýšenou oblačnost a hustý mlžný opar.
Tak tomu se říká, že se člověk přepočítal…
Když jsme se sestřenicí K. v úterý 12. srpna vyjely za hlavní město, někam mezi vesnice v okrese Praha-západ, netušily jsme, že nás oblačnost nemine. Nic tomu totiž nenasvědčovalo - podle předpovědi mělo mraků ubývat, k čemuž také skutečně docházelo. A vydrželo to až do západu slunce, který byl v otevřené krajině opravdu úžasný.
Jenže pár okamžiků poté, co rudá koule odtáhla obšťastňovat odvrácenou stranu světa, se mračna opět začala sdružovat -
A pak přišla tma.
Ačkoliv to rozhodně nebyla taková ta "pražská" tma, kdy máte pocit, že jste se mezi pouličními lampami fakt ocitli na dně pytle, stejně bylo přes klesající vlhkost občasně vidět jen jedinou hvězdu. Chvíli jsem dalekohledem pozorovala letadla (poněvadž ta svou frekvencí přeletů nad blízkou Prahou vážně nikdy nezklamou); občasné použití reflektorů za letu je docela slušným indikátorem, abyste si o oblačnosti "tam nahoře" udělali dobrý obrázek.

Sestřenka mi nevěřila, že měsíc může být při svém výstupu červený. Tradičně se říká, že za to může atmosféra. Nejspíš to tak také bude, jelikož podíl aerosolů v atmosféře dokáže v určitých úhlech dělat vážně zázraky (řekla bych, že stejně to bude i se sluncem). Navíc čím výš měsíc na obloze stoupá, pozvolna mění barvu z oranžové až červené na žlutou a posléze na tu svou úžasnou stříbřitě bílou.
Zakopaný pes byl v tom, že pár okamžiků po svém východu se milý měsíc schoval za mraky a ne a ne se ukázat. Tak mi řekněte, na co jsem sestavovala ten teleskop. Bylo totiž vidět hov…
K. se zachumlala do spacáku, poněvadž kolem jedenácté už byla vážně zima. Speciálně v otevřené krajině, na sklizeném poli, kde šel chlad i od země (bohové žehnají alumatkám). A místo sledování hvězd, které však stejně nebyly vidět, se dostal ke slovu tablet. Původně jsem na něm měla jen pár hvězdných map, ale na kartě byl spolu s obrázky a knihami náhodou i Iron Man…
Film skončil v jednu. A počasí se stejně neumoudřilo. Sestřenici byla zima (i přes fakt, že jsem ji varovala, ať si vezme víc oblečení), a tak mi nezbývalo než zkusit kontaktovat potenciální odvoz, což byl mimochodem plán C. Odvoz zavolal zpátky až ve dvě ráno, to už jsem donutila sestřenku se sbalit a vyrazit na cestu na místo neplánovaného setkání s oním odvozem.
Byly jsme na cestě na nedalekou zastávku příměstského autobusu, jenž měl jet až ve tři čtvrtě na pět ráno. A v ten okamžik se dostaly ke slovu zákony schválnosti! Lidi, ono se vyjasnilo! A tak jsme na silnici zastavily a sledovaly meteorický roj Perseid, kvůli kterému tohle všechno halo vlastně bylo.
Na otázku, co jsme si přivezly z pole, byl se dalo říct, že rýmu.
Ale kolik lidí může říct, že na poli sledovalo film?

Každopádně tohle všechno zklamání a ponížení vede k alespoň několika závěrům a radám. Propříště totiž víme, co je třeba s sebou přibalit - a o to se s vámi také podělím, abyste měli alespoň matnou představu o tom, co si s sebou máte vzít, pokud se někdy vydáte pozorovat noční oblohu.
Samozřejmě, nejlepší je vlastní řidičský průkaz a auto. Ale co když jedno z toho, nebo hůře ani jedno z toho, nemáte k dispozici?
Zaprvé, potřebujete svítilnu s červeným světlem (nebo aspoň nasaditelným filtrem). Ta se hodí kdykoliv. Zaprvé, světlo potřebujete, pokud si chcete odskočit "do divočiny". Červené světlo navíc v té tmě neirituje oči, takže vás neoslní. Navíc vidět, kde co máte položeného, je velké plus - zvlášť pokud se táhnete s technikou.
Zadruhé, nějaké termoprádlo, pokud se nechcete stát nanukem. Nejlepší je pozorování hvězd mimo civilizaci, v místech, kde není patrný světelný smog z měst. Takže jsou dobré mimo jiné i hory. Ale kdo by v klidu pozoroval hvězdy, pokud mu mrzne zadek? Taky pár ponožek navíc a prstové rukavice, to je boží vynález.
Zatřetí, v České republice je zakázáno kempovat na nevyznačených a ke kempování neurčených místech. Neberte si s sebou stan, pokuta je cca pět tisíc korun na osobu. Ale pokud nemáte stan, není to bráno jako kempování. Takže karimatka, případně i spacák, určitě nepřijdou nazmar. Ale ještě lepší je alumatka. Ta totiž odráží teplo zpátky k tělu a funguje jako izolace proti zimě od země. Hlavně žádný oheň, který by přitahoval zbytečnou pozornost a byl by zdrojem přílišného světla.
Začtvrté, sbalit byste se měli tak, aby se to pohodlně nosilo, kdyby náhodou hrozil delší pochod. Takže žádné vánoční stromečky s igelitkami a tak, prosím. Také sportovní taška přes rameno je nepraktická, jelikož se popruhy mohou zařezávat do ramene. Neříkám, že si na jednu noc máte nacpat krosnu k prasknutí. Jen chci podotknout, že do takového většího batohu v pohodě uložíte případně mikinu či bundu navíc, pití i svačinu. A třeba vám zbude místo na fotoaparát či tak.
Zapáté, termoska. Nepodceňujte noční chlad. Teplé pití je neskutečná výhoda. Obě jsme si vzaly kávu, ale čaj také postačí. Hlavní je, že to zahřeje.
Zašesté, technika. Obyčejný digitální fotoaparát se zoomem tak akorát na vyfocení objektu dvacet metrů od vás je asi k ničemu. Dneska si každý sice říká fotograf, protože je pyšným vlastníkem digitální zrcadlovky, ale ouha. Chce to minimálně teleobjektiv, ty jsou ovšem drahé. Lepší a cenově dostupnější je teleskop. Já jsem si nedávno pořídila refraktor (není to klasický Newtonův teleskop se zrcadly a laicky řečeno, funguje na soustavu čoček jako mikroskop na oblohu). "Pokud se tedy rozhodnete pro pořízení teleskopu a máte zrcadlovku, poraďte se nejdřív v prodejně, jestli vůbec mají i T-adaptéry, přes které budete moci tyto věcičky šikovně propojit. Můj problém totiž nastal v tom, že pro Celestron PowerSeeker 50AZ se oficiálně T-adaptéry a kroužky nedělají. O to víc práce budu mít se sháněním náhrady (dnes je "železářství" T-redukcí dost obsáhlé, a tak zavládlo heslo "udělej si sám").
Zasedmé, pokud si čerstvě pro svůj první výlet na oblohu koupíte zbrusu nový či zánovní teleskop, dopřejte mu pozornost už doma a párkrát si ho zkuste sestavit, abyste se s novou hračkou seznámili trochu důvěrněji. Také je to dobré pro zjištění, jaké všechny díly budete nejspíš potřebovat a co můžete nechat doma, abyste si odlehčili zátěž.
Zaosmé, promyslete si, jestli se nevyplatí zainventovat si k teleskopu i na nějaké vhodné zavazadlo, do které by se vešel. Protože na rovinu, lidi: tahat ho v krabici je ryze nepraktické.
Zadeváté, myslete na to, že budete venku celou noc. A že vám na těch minimálně šest hodin nebude stačit jedno vejce natvrdo. Nebo suchá houska. Přibalte si dostatečně velkou svačinu, ať pak nemáte jenom hlad. Někdo to řeší tak, že se schází na určitých místech víc nadšenců a amatérských astronomů, a tak se vezme gril. Zahřeje a zároveň zasytí, pokud si teda nezapomenete buřty doma v chladničce, že.
A zadesáté, nečekejte zázraky. Pokud totiž nejste v pozorování zběhlí (nebo máte jen základní techniku), stěží hned napoprvé najdete Soví mlhovinu. Chce to cvik, pár lekcí astronomie a astrofyziky a aspoň bazální znalost hvězdných map. Takže jestli si myslíte, že se hned poprvé podíváte do okuláru a "jůůů, vidím novou galaxii!", vybodněte se na to. Takové štěstí začátečníka fakt neexistuje. Nebo by přinejmenším musel být někde ve hvězdárně, kde mu teleskop na nějakou nastaví.

Tak teď už jen zbývá sbalit si teplé spodky a nazdar.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adina | Web | 16. srpna 2014 v 16:52 | Reagovat

Taky občas s kamarády vyrazíme pozorovat hvězdy... U nás, ale stačí vyjít na zahradu a hlavní co je si vzít, je někdo, kdo pozná víc než Velký vůz :-D
Jo jinak k tvým radám (nemyslím to rozhodně špatně) ale přijde mi to jako rady pro nějaké hloupé velkoměšťáky - jinak většina lidí tuší, že v noci v přírodě je opravdu zima, že když si dáš doma tatranku, tak ti to nevystačí jako zdroj energie na další týden nebo, že když se chystám na kempování, tak si nebudu brát 1000 igelitek ani kufr na kolečkách a podobně.
Nevím jestli je to tím, že jsem z vesnice, každopádně mi to přijde jako rady typu: když chceš jíst polévku, tak si vem lžici a né vidličku :D

2 Septima Severa | Web | 16. srpna 2014 v 18:19 | Reagovat

[1]: Ani netušíš, s kolika "hovady" se člověk za život setká. Sice si můžeš říct "fajn, ona dává rady, co ani nejsou rady, a každýho to přeci musí napadnout", uvědom si prosím, že 80% lidí nenapadne ani polovina. Navíc jet vážně dvacet kilometrů někam mimo civilizaci je něco jiného, než vyjít na zahradu. A zdaleka ne všichni jezdí kempovat. Navíc bez auta - protože autem si tam dovezou tisíce blbostí a na to fakt nemusí mít batoh. Ani červenou svítilnu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama