Znovu PROTI zoologickým zahradám?

17. srpna 2014 v 15:01 | Septima Severa |  ► Daily Telegraph (aktuálně)
V dubnu jsem už jeden takový článek napsala a podle některých komentářů (nejspíše zapšklých) jedinců bych si měla sypat popel na hlavu. Jenže já to neudělám.
Že prý bych měla být tolerantní. Že jsem byla korunována intelektuálním blbcem. Že se dá zvířatům pomoct tím, že se lidé stanou vegetariány. Že život v klecích není život, nýbrž přežívání. Že kdyby nebylo soukromých chovatelů, svět by přišel o mnohem víc druhů. Že zvířata vymírají už od dávnověku. A že neumím napsat pořádný závěr k článku.
Tak teď je otázkou, kdo má pravdu.
O vymírání druhů tu polemizovat vážně nehodlám. Svět teď rychlostí mizení zvířecí fauny stojí na pokraji extinkční události minimálně stejně masivní, jako bylo těch pět největších předtím. Ale přišlo to poněkud dřív. Proč? Protože hola hej, je nás sedm a půl miliardy, dámy a pánové. A každý "má právo" na svůj životní prostor. Což je ovšem na povrchu, jenž nikam neexpanduje, tak trochu… nereálné, řekla bych.


Od dubna už je to nějaký ten pátek. Mezitím jsem v červnu stihla s kolegy navštívit zlínskou zoologickou zahradu na Lešné.
Ačkoliv osobně jsem tam nikdy předtím nebyla, pár mých kolegů z laboratoře mělo to štěstí ve Zlíně vyrůstat. Školitel dokonce pamatuje časy, kdy tam zoo vlastně ani pořádně nebyla, a to není žádný kmet skloněný nad hrobem. Ani zdaleka.
A možná je to právě časová prodleva v jeho vzpomínkách, jež jej donutila vyřknout tu jedinou větu.
Že vzkvétající byznys zoologických zahrad, jako je ta v pražské Troji, už zastihla i Zlín.
Přeci jsem se tam však nesetkala s takovým problémem - alespoň ne v takové míře - jako v Praze. Lešná je totiž menší. Avšak ačkoliv je menší, na turisty chudá nebyla. Ani na maminky s dětmi a kočárky. Ty ovšem na rozdíl od pražských návštěvnic měly dostatek rozumu, aby nechaly kočárek před pavilonem a vystřídaly se v prohlídce. Proč tohle nenapadne maminky i v Troji? Poněvadž je přeci jednodušší cpát se v úzkých uličkách pavilonů a přejíždět po nohách ostatním návštěvníkům kočárkem.
Ani jsem neměla tu smůlu, abych potkala rozmazleného fracka, který by dokola řval: "Mamíííí, já cííí domůůůůů!" Že by na Moravě byla větší koncentrace výskytu zdravého lidského rozumu? Nejspíš. Anebo to Moravané s dětmi vážně umí.
I když se Zlín taktéž neobešel bez možnosti koupit si langoše a pivo, rozhodně tam nebylo tolik kiosků roztroušených na různých místech. V areálu byla vyhrazena místa, kde se návštěvník může občerstvit, což se o Troji říct nedá - ne každé rozcestí zrovna musí znamenat stánek, milý pane řediteli. A jiné zahrady jsou toho důkazem.
Navíc Prahu mám prochozenou za ty roky křížem krážem. Ale nikdy jsem tam nenarazila na jednu zajímavou věc.
Dobrou věc, abyste věděli.
Zoologické zahrady mají totiž existovat proto, aby laickou veřejnost seznámily s neznámými druhy zvířat, a zároveň ji poučily o možnostech zachování druhů v přírodě. Zatímco v Praze tak jednou za rok uvidíte stánek alá "Akce Gorily v Africe" a tak, ve Zlíně existuje přímo permanentní koutek, kde chovají mloka skvrnitého. A ukazují všem zájemcům, jak se o ně starají. Poučují je o jejich životních podmínkách, o jejich ochraně, o jejich důležitosti v potravním řetězci. Milá slečna se tak nechtě ocitla pod lupou zoologů pražské Přírodovědecké fakulty, ale neselhala. Opravdu věděla, co říká. A ačkoliv to bylo hlavně zaměřené na děti, dokázala obstát i před bandou dospělců. Víte, tohle mi v Praze dost chybí. Ta interaktivní složka. Proč pražské děti také nemohou slyšet o zajímavých zvířátkách? Proč musí chodit jen v určité dny v roce na akce, aby se něco dozvěděly? Tenhle pavilon nám tu jaksi chybí. A místo toho tu ze starého slonince budujeme domorodou vesnici, která bude sloužit leda jako prolézačka. Ach jo.
Když se děti nic nenaučí od útlého věku, stěží jim to pak vysvětlíme na prahu dospělosti.
A pak to dopadne stejně - ne-li hůř - jako v Jihoafrické republice, kam jsme z Prahy poslali ohrožené antilopy. Takové akce se dělají kvůli obměně genů, aby se nekřížili příbuzní jedinci, což by jen zvýšilo riziko výskytu mutací a chorob. A jak milé antilopy dopadly? Afričané je tam utratili. S výmluvou, že veterinární prohlídky a papíry nebyly v pořádku. Jako by JAR neměla už dost excesů s uraženou žirafí hlavou na dálnici - to asi řidičovi nikdo neřekl, že žirafy mají hodně dlouhý krk a jeho růst se rozhodně neřídí směrnicemi pro výšku dálničních mostů.
Teď je otázkou, zda za to může špatné vzdělání.
Spíš v tom sehrálo svou roli mnohem více faktorů. Ale víte, takhle se lidé chovat nemají.
A že spousta druhů přežila díky zoologickým zahradám a soukromým chovatelům, kteří si z velké části ona zvířata stejně pořizují jen proto, že je to exotické a jejich bankovní konta jsou opravdu tučná? Z každých deseti soukromých chovatelů není všech deset vášnivými ochránci divoké přírody.

Předejme dalším generacím to, co o přírodě víme, ať mezi nimi vyroste alespoň pár zapálených jedinců, kteří se s námi podělí o ochranu dědictví, jež ostatní budou i nadále vesele ničit kvůli životnímu prostoru.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kika | E-mail | Web | 14. září 2014 v 13:17 | Reagovat

asi se moc nechci vyjadřovat k tomu jestli ZOO ano nebo ne (prostě jsem konzument), ale děti vychované nejsou ani na Moravě. To jsi musela mít velké štěstí. Já vždycky řeším dilema - jít do ZOO, když je pěkně ale všude bude plno, nebo když je torchu zataženo, ale zvířátka se nebudou vyhřívat? :)

2 María | Web | 19. září 2014 v 19:56 | Reagovat

Přečetla jsem si oba tvé články o zoologických zahradách a moc se mi líbí. Ve spoustě věcí s tebou souhlasím. Hlavně v tom, jak důležitá je výchova a vzdělání.

Mám jen jednu malou připomínku k anketě. Totiž, že ochrana přírody není totéž, co práva zvířat. Někdy to jde ruku v ruce, jindy by naopak ochrana "práv" jednotlivých zvířat vůbec neprospěla druhu nebo ekosystému. Například když v ZOO chovají ohrožená masožravá zvířata (a v ideálním případě o nich dobře informují a snaží se o udržení jejich populace), chtě nechtě je krmí jinými zvířaty.
Podobně je to i u španělských divokých býků, z nichž někteří skončí v aréně. Chápu, že to mnoha lidem vadí. Na druhou stranu, jejich chov je vždy extenzivní a co nejpřirozenější. Četla jsem, že na jednoho býka připadají v průměru dva hektary krajiny. Navíc, pastviny a lesostepi, kde arénní skot žije, jsou známé svoji biodiverzitou. Na spásaných loukách se daří vzácným druhům rostlin (podobný - ohrožený - biotop existuje i u nás: http://www.sanceprodraha.cz/) a v lesích žijí divoká zvířata, na která si pytláci díky býkům netroufnou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama