Červenec 2015

Dinosauři z Petriho misky

1. července 2015 v 13:43 | Septima Severa |  ► žvásty, žvásty, žvásty
Ačkoliv má Jurský park, potažmo Jurský svět své vědecké mouchy, mně se líbil. Byla jsem na něm víceméně odkojená a také patřím mezi ty lidi, kterým se příbuzenstvo k příležitosti narozenin nezavděčilo jinak než encyklopedií zabývající se prehistorickými ještěrkami, když to řeknu trochu odlehčeně. Přeci jenom dinosauři mají dodnes své kouzlo - a to před nimi nemusí nikdo zdrhat na jehlových podpatcích a se světlicí v ruce.
Jenže ono je něco jiného vykopávat zkamenělé kosti a míchat si geny ve zkumavkách. Nemluvě o tom, že i kdybychom získali nějaký genom, jehož zdrojem rozhodně nebude zkamenělá kost, nemáme jak zjistit, který ještěr by to mohl být - pokud to nebude kráva z hamburgeru hladového asistenta na vykopávkách. Že by se dala odebrat z moskytů v jantarových sarkofázích? Ale jak bez referenční databáze určit, co měl moskyt k poslední večeři?
Naštěstí pro evoluci - a naneštěstí pro ziskuchtivé Hammondy - DNA se jakožto organická sloučenina přirozeně rozkládá až na jednoduché anorganické prvky. Pěstování dinosaurů v Petriho misce s přídatnými ingrediencemi ze sépií, rosniček, hadů atd. tak stále ještě zůstává utopií.
Sice z výzkumu genů po umožnění jejich sekvenování už víme, že některé genové rodiny zůstávají téměř nezměněny napříč druhy, ale jak bychom mohli takového dinosaura vůbec uvařit? Existuje kódující a nekódující DNA, která může různými způsoby regulovat genovou expresi, jejíž postup není vždycky stejný, jen zprostředkovaný stejnými mediátory. Správně bylo podotčeno, že to, co vidíme na plátně, by vlastně ani dinosauři známí z nesčetných vykopávek být neměli, ačkoliv jejich nomenklatura je zavádějící. Jsou to hybridní mutanti neurčité podoby, jejichž genom byl složen z určitého genového poolu, a měli by spíše nést jména společností, které tyto atrakce sponzorují. Ale kdo by ocenil všechny ty Pepsisaury a Suzukidonty?