Leden 2016

Sen o nadcházejícím jaru (povídka)

18. ledna 2016 v 12:33 | Septima Severa |  Dračí doupě
Přes noc se venku citelně ochladilo a mráz tam dosud přetrvával, ačkoliv by se na východě už oblaka bývala byla barvila do růžova a tma drobnými krůčky ustupovala kočáru Slunečního boha, kdyby se nezatáhlo a z oblohy se nezačaly líně snášet sněhové vločky. Karmentálie, jež podle dávno zapomenutých tradic značily příchod nového roku, byly za dveřmi; přesto však na tuto roční dobu panovalo nebývalé teplo.
Své o tom věděla i Kaede. Procházejíc tábořištěm, užívala si posledních chvil ticha, zatímco se sníh pozvolna usazoval v jejích kadeřích. Ve většině stanů, které míjela, odpočívali ranění a nemocní, jež vojsko ponechalo v zimovišti, zatímco si zdraví a nezmrzačení vojáci zajisté krátili dlouhou chvíli obléháním některého z malých bezvýznamných hrádků, jimiž se okolní kraje hemžily.

Holmes & Watson: (oduševnělé) dialogy vol. II

10. ledna 2016 v 16:56 | Septima Severa |  ► povídky


SHERLOCK: "… To je mikrovlnka, s níž se snažíte komunikovat, Watsone."
WATSON: "To je sice hezké, Holmesi, ale je vidět, že vám jaksi uniká holý fakt, že ta vaše mikrovlnka je rozbitá."
SHERLOCK: "A zkusil jste ji zapojit do zásuvky, Watsone?"
WATSON: "Samozřejmě. To opravdu vypadám jako negramot? A jen tak mezi řečí… když už jsme u toho, chyběl jsem vám vůbec, Holmesi?"
SHERLOCK: "Zatímco vy jste se flákal kdesi po Londýně, milý Watsone, já rozhodně neměl čas se nudit."
WATSON: "To, že jste se mnou nešel na procházkou s Mary, byla vaše vina. Zajisté by to prospělo vašemu zdraví - nadýchal byste se čerstvého vzduchu a tak."
SHERLOCK: "Jak bych mohl jít na procházku s vaší manželkou, když mne váš telegram zastihl zrovna u případu jednoruké Číňanky, Watsone?"
WATSON: "Víte, že jsem vám říkal, ať si odpočinete. Jste před zhroucením."
SHERLOCK: "Jistě, jistě… stále stejná argumentace… Ale vězte, Watsone, že poté, co jste se odstěhoval s vaší Mary do vlastního, musím paní Hudsonové platit rentu v plné výši - jinak bych práci na Dálném Východě nebral."
WATSON: "Holmesi, jste dospělý. A pokud si nájem u paní Hudsonové nemůžete dovolit, mám pro vás jednoduché řešení: odstěhujte se. Změna prostředí je dalším aspektem, který by vám prospěl."
SHERLOCK: "Ale pak bych to měl daleko do klubu!"
WATSON: "Ach, klub, málem bych zapomněl. S tím byste se měl také rozloučit a najít si partnera. Usadit se."
SHERLOCK: "Watsone, nejste moje matka. Jistě uznáte, že nemohu poslouchat rady někoho, kdo mi posledně ukradl úspory schované v konvičce s lidskýma očima."
WATSON: "Ale, Holmesi, už jste mi nedal přes dva měsíce výhry z boxu!"
SHERLOCK: "Protože jsem z Východu dorazil lodí až včera večer, Watsone. Nezapomeňte, byl jsem v Šanghaji déle než rok. A mimoto Číňané neboxují, oni sázejí na potkaní zápasy."
WATSON: "No, tak jste mě měl vzít s sebou. Nikdy mne nikam neberete."
SHERLOCK: "Nelžete, Watsone, přeci vás s sebou beru na dostihy a sázky a turnaje v boxu, které pořádají ve Whitechapelu. A co se týče zahraničních jednání… To by na mne nesměla ta vaše fúrie, kterou nazýváte svou ženou, den před odjezdem řvát jako pominutá, že vás nepustí ani na krok z ostrova."
WATSON: "Tak jste neměl vtipkovat o tom, že tam zabíjejí lidi na potkání!"
SHERLOCK: "To nebyl vtip, Watsone. Konstatoval jsem pouze fakta."
WATSON: "Ale mohl jste jí to říci aspoň něžně - a nezabíhat i do těch nechutných detailů…"
SHERLOCK: "No dovolte, já nikam nezabíhal. To vaše nenechavá ženuška otevřela mou složku s pitevními nákresy, kterou jsem pro ni laskavě zanechal na konferenčním stolku vedle vašeho oblíbeného křesílka."
WATSON: "Vidíte, Holmesi? Takže je to vaše vina, že tu necháváte všechno rozházené. A vůbec, divím se, že v tomto nepořádku něco dokážete najít…"
SHERLOCK: "Inteligent zvládá chaos, Watsone."
WATSON: "Přestaňte už, je to nanejvýš trapné. Jen se pak divíte, že se paní Hudsonová jednou málem otrávila."
SHERLOCK: "A já si říkal, že mi zmizely důkazy z případu otráveného Mongola…"
WATSON: "Vy ještě máte tu drzost divit se? Když jste ty takzvané důkazy nechal válet v křesle, kam si paní Hudsonová později sedla?"
SHERLOCK: "To, o čem momentálně mluvíte, byly otrávené špendlíky z docela jiného případu, milý Watsone. Já mluvím o tom litru kumysu, který se vypařil z kuchyňské linky. Měl jsem ho připravený na chemickou analýzu."
WATSON: "Myslíte tu čutoru s neidentifikovatelným obsahem? Tak tu jsem vyhodil, protože to už smrdělo jak týden staré ponožky. A měl byste mi být vděčný, že jsem přemluvil lidi z dekontaminačního, aby váš byt nechali na pokoji. Pořád totiž opakovali něco o tom, že musí zavřít celou ulici kvůli nebezpečí úniku toxických látek."
SHERLOCK: "Zapáchalo to, protože je to kvašené velbloudí mléko, Watsone. To má smrdět jako vaše ponožky."
WATSON: "Holmesi, mé ponožky páchly jen proto, že jste si je vypůjčil. Kdo ví, v jakých kanalizačních systémech jste se s nimi pak brodil?"
SHERLOCK: "To si laskavě vyřiďte s inspektorem Lestradem."
WATSON: "Říkal, že to byl váš nápad."
SHERLOCK: "No dovolte? Náhodou vím jistě, že jsem si sbalil ty svoje."
WATSON: "Tak na co jste bral i ty mé?"
SHERLOCK: "Copak já vím? Třeba pro případ nouze?"
WATSON: "Jaká to byla nouze, která vás donutila použít mé ponožky - a hlavně jakým odporným způsobem? Chudinka Mary je pak musela spálit v krbu; ani se pak doma nedalo dýchat!"
SHERLOCK: "To už si raději nepamatuji… Ale skvěle pak posloužily k odehnání psa baskervillského."


-------
Veškerou spisovatelskou aktivitu a novinky zpod kurzoru mého Wordu lze sledovat na mých FB stránkách.

Zdroj obrázku: monroevillelibrary.blogspot.com